Nemýlil jsem se, stojí za tím člověk!

499 30 0
                                    

"Zvláštní, velmi zvláštní..." Přemítal nahlas Petr, když pozorně zkoumal dvě ranky na krku poslední oběti. "Co ti na tom přijde zvláštního?" Ptala se hned Mary.

"Na 1. pohled to vypadá, jako útok upíra, ale je tu pár věcí, které mi nesedí. Ty rány jsou hrozně blízko sebe, ať nad tím uvažuji, jak chci, tak tyhle nemohly způsobit upíří špičáky. Žádný upír, kterého znám, nemá zuby takhle blízko u sebe. Spíše bych se přiklonil k nějaké zbrani, která měla napodobit upíří kousnutí. To by odpovídalo, i různé hloubce těch ran, řekl bych a z toho také vyvozuji, že ta zvraň musí mít ulomenou špičku, takže hroty nejsou stejně dlouhé, což způsobuje jejich různou hloubku. Do toho mi také zapadá všechno ostatní. Ty útoky nemá na svědomí skutečný upír, ale člověk, který se jím chce stát. Což je mnohem nebezpečnější. Znamená to tiž, že bude zabíjet dál, dokud se mu to nepovede." "Kolik mu ještě zbývá, aby se mu to povedlo?"

"To lze jen velmi těžko říci, protože se to různí. Tohle je jen můj odhad, ale řekl bych podle krve a slin z rány, že už moc ne, tak nanejvíš 3, ale spíše jeden nebo dva.  Rozhodně ne víc! A stejně, jako se člověk může stát upírem, tak se upírmůže stát člověkem, když chce. Existuje pouze jediný způsob, jak toho dosáhnout, a to je, vypití speciálního lektvaru, který dokáží připravit pouze vědmi."

Teď už tedy bylo zřejmé, kdo a proč to dělá.   

Ztracená princeznaKde žijí příběhy. Začni objevovat