Jmenuju se Laura

10.Část

,,Lauro, vstávej." vrazila mamka ráno do pokoje.
,,A proč ? Však je neděle." zamumlala jsem do polštáře a pak se otočila směrem na mamku, která stála oblečená mezi dvěma s rukama v bok.
,,Dneska jedeme do Washingtonu se tam podívat na to, jak to tam vypadá, to místo kde budu bydlet." řekla mi. ,,Tak honem, za chvilku jedeme." dodala a odešla z pokoje cinkat talířky v kuchyni, jelikož chystala snídaní. Poslechla jsem radši mamku a vstala z postele. Hned jsem si to mířila ke skříňce, že které jsem vzala černé roztrhané džíny s vysokým pasem, čisté bílé triko a na to džísku. Věci jsem odnesla do koupelny a položila na komodu vedle Umyvadla a šla jsem udělat ranní hygienu a učesat si vlasy. Vlasy jsem si dala do culíku, dala jsem si na oči řasenku a oblékla jsem se. Zkontrovala jsem se ještě a šla do kuchyně za mamkou.
,,Dobré ráno." řekla jsem a u toho si zívla. Posadila jsem se za stůl, kde už přede mnou stala snídaně.
,,Dobré ráno." řekla mamka. ,,At ti to chutná." doplnila a začala taky jíst.
Po snídani jsme umyly s mamkou talířky a šly jsme se nachytat. V předsíni jsme se obuly a procházely jsme kolem všem stromů až k našemu autíčku.
Nastoupily jsme a vyjely.
Cesta trvá celkem dlouho, netroufám si říct, jak dlouho konkrétně.
,,Je, pusť to hlasitěj!!" řekla jsem mamce když hrála moje oblíbená písnička od ATMO - Polety.

Jsme jako Polety v letu a neznáme větu, že nejdou ty cíle do poslední chvíle.
A víme co chceme, když za tím si jdeme. V proudu těch částí, víc zapadlej básní.

Zpívaly jsme celou cestu snad všechny písničky, které zněly z rádia.
,,Tak jsme tady." zatočila mamka do ulice, kde byl obrovský dům se zahradou a garáží.
,,Jako tady budeš bydlet, jo?" odepla jsem pásy a vystoupila z auta. Máma chvíli na to taky a stoupla si vedle mě.
,,Jak se ti líbí?" zeptala se mě a dala mi ruku na rameno.
,,Je... Nádherný!" řekla jsem nadšeně.
,,Ja jsem ho ještě neviděla, ale je fakt nádherný." usmála se a vytahovala klíče z tašky.
Vstoupily jsme do baráku a já i mamka jsme zůstaly stát a otevřenou pusou.
,,O můj bože.." řekla s údivem mamka a rozhlédla se kolem sebe.
,,Je to tu nádherný!" řekla jsem a šla se projít po bytě.
Narazila jsem na místnost, ve které visely všude po stěnách obraty různých lidí, které jsem nikdy neviděla, ale podle toho, jak to bylo kreslené to vypadalo s nějakého starověkého období.
,,Mami, posuň zadek do uměleckého pokoje.". zavolala jsem že dveří.
,,Jaký zadek? Zadeček.." zasmála se, když přišla.
,,Wau." zastavila se a dívala se na obrazy.
,,To je, co?" podívala se na ni. Ona jen přikývla.
,,Nevíš, proč to tu je?" zeptala se mě.
,,Asi se dozvěděli o moji vedlejší práci a berou to jako inspiraci pro mě." řekla nechápavě.
,,Asi ví, jak krásně kreslíš." řekla jsem mile a pohladila ji po ruce. V tom mi ale zazvonil mobil.
Vytáhla jsem ho z kapsy. Volal mi John. Než jsem hovor vzala, podívala jsem se, kolik je hodin. Bylo půl jedenácté.
,,Ahoj zlato." řekla jsem a odešla jsem z pokoje.
,,Ahoj, kde jsi?" odpověděl mi a podle tónu se usmál.
,,Jela jsem s mamkou do Washingtonu. Proč ?" sedla jsem si na gauč do obýváku, mamka si mezitím nahoře prohlížela pokoje.
,,Čekám před barákem jako debil." řekl naštvaně a nahlas si povzdechl.
,,Ty jsi blázen, a proč ?" zasmála jsem se.
,,Protože jsem tě chtěl vidět, že by ?" řekl ironicky.
,,Zlato .. Za chvilku jedeme domů." rozhlédla jsem se po zahradě, která šla vidět přes velké okno naproti sedačky.
,,A kdy budeš doma?" zeptal se.
,,Ja nevím, ale brzo. Neboj." řekla jsem a usmála se.
,,Fajn, těším se." sladkým tónem řekl do telefonu.
,,Já taky, vždyť to víš." usmála jsem se.
,,Tak jo. Miluju tě, ahoj."
,,Ja tebe taky, ahoj." položila jsem telefon a dala si ho zpátky do kapsy. Chvilku jsem se kochala výhledem z okna.
,,Tak jedeme?" řekla mamka, když přišla do obýváku.
,,Jo, jasně." kývla jsem, zvedla se z pohovky a šly jsme do auta.
V autě jsme si opět pustili písničky a celou cestu jsme si zpívaly.
Tentokrát to byli Maroon5 - Maps.
,,Tuhle písničku miluju.." řekla mamka, když se vlnila do rytmu.

Dojely jsme domů.. Už z okýnka jsem viděla osobu, která stála před domem.
,,Není to John?" zeptala se mě mamka, když zajížděla na naše parkovací místo.
,,Ehm...Jo, je!!" řekla jsem a zatleskala si radostí.
Mamka zaparkovala a já tyhle vystoupila z auta a běžela za Johnem.
,,Ahoj." objal mě a spojil naše rty.
,,Ooo, nechám vás hrdličky." uchechtla se máma a odešla domů.
,,To tady stojíš celou dobu?" zeptala jsem se ho když jsme se odpojili.
,,Ano, Teda vlastně ne.. Byl jsem ještě v restauraci si dát jídlo." zasmál se.
,,Mmm." usmála jsem se. ,,A co jsi měl dobrého?" pohladila jsem ho po vlasech a užívala si jeho oči.
,,Rybí prsty." zasmál se. ,,Moc mi nechutnalo.." ušklíbl se a dal mi znova pusu. Stali jsme tam a furt se objímali. Přijdu si jako magor. Nevidíme se sotva den a už vyšilujeme z toho, že se nevidíme.
,,Nejdeš k nám?" zeptal se mě a já kývla.
Pustil mě, ale ruky přesunul na můj zadek. Já jsem mírně nadskočila a pak se usmála. Po chvíli rukou vyjel na moji ruku a spletl naše prsty.
Šli jsme ruku v ruce až k němu.
,,Tak pojď dál." vešli jsme do baráku. Nikdo nebyl doma.
,,Kde máš vůbec rodiče?" zeptala jsem se nechápavě a položila si džísku na věšák.
,,Ještě furt jsou na výletě." odfrkl si.
,,Aha, takže máš pořád volný byt?" chytla jsem ho za ruku.
,,Jo." usmál se a ďábelsky se na mě podíval.
,,No, nic nebude." rozesmála jsem se a dala mu pusu na tvář.
,,Ach jo.." udělal psí obličej a šel do kuchyně.
,,Nejdem se dívat na film?" zeptala jsem se.
,,Jo, hned jenom udělám pití, zatím se po nějakém koukni!" zařval John z kuchyně.
,,Okokok.." povzdechla jsem si a zapnula jsem notebook, co měl na stole a šla hledat filmy.
,,Tak třeba...Zahulíme uvidíme ?" zeptala jsem se ho.
,,Jo proč ne." přišel do obýváku s hrnky v ruce s teplým čajem. Položil je na stůl, sedl si vedle mě a pevně mě obejmul kolem pasu.
,,Tak jo." usmála jsem se. ,,Ok, puštěno." dodala jsem a lehla si na pohovku ke kraji.
John se usmál, otočil notebook na nás a lehl si za mě. Dal mi ruku kolem pasu a dál mi mírnou pusu do vlasů.
Takhle jsme shlédli ještě asi pět filmů.
,,Kolik je vůbec hodin?" sedla jsem si a podívala se na mobil. ,,Do háje.." řekla jsem, když jsem zjistila, že je půl deváté a mamka už je dávno doma..
,,Copak ?" zeptal se. ,,Už musíš?" dodal a opřel si o mě hlavu.
,,Jo, mamka bude soptit.." řekla jsem a vymrštila jsem se z pohovku do předsíně kde jsem si oblékla džísku a obula boty.
,,Měj se lásko." obejmul mě.,,Zítra ve škole." dodal a spojil naše rty. Chvíli jsem spolupracovala, ale pak jsem se odpojila a otevřela jsem pomalu dveře.
,,Ahoj." usmála jsem se a rychle vyšla ze dveří.
Po cestě mi zazvonil mobil.
,,Ano mami ? Já už jdu domů. Dívali jsme se s Johnem na filmy a nějak jsem neuhlídala čas.." řekla jsem, když jsem hovor zvedla.
,,Dobře, ale rychle, musíš se nachystat do školy." řekla klidně a tipla hovor. Mobil jsem si dala do kapsy a honem si to mířila domů.Už jsem byla doma a zbývalo mi jen otevřít dveře. Pomalu jsem je odemkla a otevřela a pak jsem je potichu zavřela.
,,Mě neoblafneš." zasmála se mamka.
,,No jo, vzdávám se." přišla jsem do kuchyně s rukama nad hlavou a se smíchem na obličeji.
,,Prosím tě, jdi se nachystat do školy a spát." řekla a zakroutila nade mnou hlavou, ale stále s úsměvem na tváři, dobrý znamení.
Odkráčela jsem do mého pokoje, kde jsem si nachystala věci do školy a šla jsem si hodit rychlou sprchu. Nechala jsem na sebe padat kapičky teplé vody a pomalu se unášela vůni sprchového gelu, který voněl po vanilce. Teď už to jde asi poznat, že moje nejoblíbenější vůně je Vanilka.
Usušila jsem se a šla si lehnout. Když jsem usínala, zablikal mi mobil, oznamoval novou zprávu od Johna.

John: Dnešek jsem si užil. Miluju tě, dobrou noc :*

Laura: To jsem ráda, protože já taky :) Taky tě miluju. Dobrou noc :)*

Zamkla jsem mobil, dala ho na nabíječku a pomalu jsem usnula.
,,Dobrou Lauro!" zavolala na mě mamka z kuchyně.
,,Dobrou." řekla jsem rozespale.