Part 1.

2.6K 89 2
                                    

Balím si věci. Nemůžu tu zůstat ani minutu. Právě jsem se pohádala s moji macechou zlatokopkou, ohledně jejích peněz. V podstatě šlo o to že ona jako hlava rodiny by měla spravovat naše bankovní účty, a kdyby se jí stav našich peněz nelíbil tak je může přivlastnit. Všechno dědictví po mámě. Prolézám oknem a skáču ze střechy dolů. V utíkání z domova jsem mistr. 23 útěků a vždy jsem se vrátila dobrovolně protože mi bylo táty líto. Tenhle 24 bude poslední a už se sem nevrátím. Běhám sprintem do temného nebezpečného lesa kde to znám jak vlastní boty. Přežiju. Vždy jsem o krok napřed...
O několik měsíců později:
Právě mám na mušce krásného králíka, když kolem mě probíhá nějaký kluk s zářivě modrýma očima. Věděla jsem žee to je vlkodlak. Setkala jsem se tady s kojotodlačící a smečkou Satomi Ito. Ti mi všechno vysvětlili jak se věci mají a dali mi nějaké lidské zásoby jídla a jednu pušku s náboji. Na takovéhle výpravy jdu jen v nenutnějších případech. Protože kojotodlačici, která mě všude následovala lovila a já se o ni starala, proměnil nějaký Alfa spátky na člověka tak jsem na tom bez zvířecího čichu docela býdně, ale jak jsem řekla v Beacon hillské rezervaci žiju už několik měsíců a pořád jsem živá. Sice vypadám jako neandrtálec s roztrhaným oblečením rozcuchanými vlasy a špinavým tělam ale jsem na tom rozhodně líp než mrtvola nebo loutka. Já jsem svým pánem a tak to taky zůstane. Zhluboka se nadechnu a střelím králíka přímo do hlavy. Super! Usmívám se nad svojí přesnou muškou a jdu si pro toho králíka. Seberu ho a vyrážím ke staveništi, starého Haleovic domu, které bylo moje prozatím útočiště. Byl tam ale ještě někdo. Ten mladý vlkodlak a dva policajti. Odehrávala se přede mnou docela zajímavá scénka. Starší strážník měl v ruce paralizér. Druhej policajt, ten mladší, se ho snažil zastavit, ale ten starší paralizér použil na toho kluka. Tmavovlásek, ten kluk, se v křečích svalil na zem, ale byl stále při vědomí tak jsem se přiblížila staršímu strážníkovi za zády poklepala mu na rameno a pažbou pušky ho omráčila.
,, Hej! Odlož to a dejte ruce tak ať na ně vidím!" zakřičí na mě mladší strážník. Vše odkládám a nechávám ho aby mě spoutal za zády.

% % % % %

A právě těď po 2 měsících jsem poprvé ve styku spolu s lidskou civilizací a není to nic moc (Před 2 měsícema mě Satomi a její smečka opustili). Musím tady sedět s rukama v želízkách které jsou zároveň připoutané k židly. Vedle mě je ten kluk kterému jsem pomohla. Z čista jasna k nám dochází ten strážník co nás sebral. Na jmenovce má napsáno Parrish.
,, Ten druhej strážník si myslí že jsem idiot že se vás ptám, ale jsem si jistý, že když vám to sundám neuděláte žádnou pitomost, že?" kýváme na souhlas a Parrish nás odvazuje od toho železného mučidla.
,, Ten druhej strážník je idiot." komentujeme to oba najednou. On se jen pousměje.
,, Nemůžu nesouhlasit." ušklíbnu se. Je celkem fajn. Možná se do toho lesa nevrátím a nebudu žít dál svůj osamělý život. Ne, co to plácám vždyť les je můj pravý domov kde jsou jen pravidla života a smrti!
,, Parishi! Nejméně desetkrát jsem prověřoval ty otisky a vyjelo mi jenom tohle: Derek Hale a Scarlett Davis." oznamuje mu podle jmenovky strážník Haigh.
,, Řekl jste Hale a Davis? Ona se našla?" vyjde z kanceláře postatně starší muž s odznakem sheriffa. Koukne se na monitor a na mě a Dereka. Pak zase na mě a Dereka, ale teď už zblízska. Do místnosti se vrhají dva kluci asi o dva roky starší než my. Sherrif, jen s tím že se o to postará, odešel s těma dvěma klukama do kanceláře. Nemám chuť se tu s někým vybavovat ať už je to policajt, psycholog nebo člověk. Jak jsem říkala za pár minut kdy se tam vybavovali nás přivedli do sheriffovy kanceláře. Tam se na nás vrhli prozměnu ti kluci.
,, Co po nás pořád chcete, já stejně budu mlčet ať se tady mladej promění nebo ne, a on bude chtít odpovědi. Tak řekněte co po nás chcete a my si pujdem po svém." vyjednávala jsem za nás oba. Tmavovlasý kluk ze kterého vyzařovala nadřaznost si k nám klekl a ukázal nám oči Alfy.
,, Ty jsi Alfa." říká nevěřícne Derek. Jenom nad ním protočím oči. Jenom proto že se vyhýbám lidské civilizaci neznamená že neumím být sarkastická. Jsem spíše pesimistka.

% % % % %

Bože komu to pomáhám najít Dereka? Ano, Stilinskimu který je případ sám o sobě a Lýdii, která se zdá být docela sympatická. Jdeme ke škole. Ale u ní se zastavuju s odmítavým gestem.
,, Co je?" ptá se Lýdia.
,, Nic, jen mám na školu špatné vzpomínky." vysvětluju jim.
,, Jak dlouho jsi žila v lese?" ptá se pro změnu Stilinski.
,, Několik měsíců. Po 11 dnech jsem ztratila pojem o čase, zajímalo mě jen jestli budu mít co do pusy a jestli budu v bezpečí." odpověděla jsem mu slušně. Jen kývne a hledáme to štěně dál. O pár minut později se ozývá zavytí vlkodlaka. Za chvíly druhé. Dobíháme na místo a tam je McCall, nějaká japonka, holka s hnědými vlasy a evidentně zmatený muž.
,, Kdo je to?" ptám se Lýdii a ukazuju na japonku a muže. Lýdia mě jen plácne přes ruku s tím že se neukazuje.
,, To je Kira Yukimura, Malia Tate a Derek Hale, kterého znáš." odpovídá mi namísto ní Stilinski.
,, 1. Lýdio žila jsem v lese, 2. Tohle není Derek Hale. Derek Hale je malý vlkodlak se štěněcím kukučem, koho musí zachraňovat holka co chce domů." oznamuju jim.
,, Tvoje rodina se odstěhovala." připomíná mi McCall.
,, Můj domov je v rezervaci." připomenu mu naoplátku.
,, Dobře tak ahoj, o čem se tady ještě bavíme?" vmíchá se do toho Hale.
,, Nemůžeme ji nechat jen tak odejít do lesa a nechat mimo civilizaci." oponuje mu McCall.
,, Správně, chci spátky pušku, pak můžu jít." odpovídám na rychlo a dívám se na Stilinskiho. Ten jen protočí očima.
,, Kdo ti ji zabavil?" netváří se kdovíjak šťastně. (Já= J Stiles= S atd podle toho jak začíná jejich křestní jméno, ale co stejně to každý ochopí)
J: ,, Parrish."
S: ,, Ty znáš jeho příjmení?"
J: ,, Jmenovka trubko."
S: ,, Nejsem trubka."
J: ,, Hale jaký je tvůj názor?"
D: ,, Je to trubka."
J: ,, Kdo si myslí že Stiles je trupka nechť zvene svou ctěnou ruku." spolu se mnou to bylo tři proti dvoum Stiles se nepočítá.
J: ,, Přehlasováno takže zmlkni a abych nezapomněla tu pušku." ...

Ahoj tady je první část mého nového příběhu. Doufám že se líbí, pokusím se aby příští díl vyšel do týdne. Tak zase Čussss :D. - bansheevswerewolf

Naděje/teen wolf ff/ DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat