Naděje/teen wolf ff/ DOKONČENO

Part 4

U McCallů beru mobil a vytáčím číslo Chrise Argenta, otce Allison Argentové, bratra Kate Argentové, manžela Victorii Argentové, syna Gerarda Argnta, a čekám než to zvedne.
,, Haló?" ozve se hluboký hlas muže z telefonu.
,, Dobrý den jmenuji se Scarlett Davis a pomáhám smečce Scotta McCalla zkrotit agresivní Betu s poruchou chování. Mohli bychom se sejít u vstupu do severní části beacon hillské rezervace?" ptám se důležitě a nasazuji ten tón úřenice, která prodává barák. Jen se uchechtne- počkat! On se uchechtnul?!
,, Scar o tobě mi Scott říkal před nedávnem ..." jeho větu přerušuje zvuk za který by se ani Lýdia nestyděla.
,, MCCALLE JÁ TĚ ZABIJU!!!!!" zaječela jsem tak že okení tabulky málem vyletěly z oken do halelůja. Z vedlejšího pokoje i telefonu se ozývá hlasitý smích.
,, Neboj nic zvláštního mi neřekl jen že se mám přiravit na tvoji návštěvu." Aha no.
,, Takže se seznámíme na místě nashledanou." s milým hlasem to položím a vlítnu do vedlejšího pokoje. McCall se tam válí se smíchem na zemi. Toho využiju, sednu si na něj a začnu ho lechtat. Směje se jak pominutý.
,, Já ti dám o mě vypravět cizím lidem. Až tě zabiju přidám si svoji tvář s tvojí mrtvolou jako profilovku na fb." směje se ještě více než předtím. Po několika minutách mi to přijde jako dostatečnej trest a nechávám ho na pokoji. Jdu do svého pokoje a jdu se odevzdat říši snů s pocitem zadostiučiněním.
% % % % %
,,Takže dnes je úplněk a mi Liama dostaneme do domku u jezera, kde ho přivážeme v loděnici. Stiles připoutá s Lýdií Maliu ve sklepě. Je všem jasný plán?" dořekne McCall příštího dne u nás doma protože já do toho vězení s drastickým jménem škola nevkročím ani kdyby se se mnou měl Brett vyspat. No nepopírám že je kus. Scarlett dost!! Na Bretta můžeš myslet jindy jasné!! Něco mě napadne:
,, Jak Liama dostaneme do domku u jezera a do loděnice? Pochybuju že by šel dobrovolně." ostatní se jen se souhlasným mručením podívá po Stilinskimu který celý tenhle plán vymyslel.
,, Do domku ho dostane Kira liščím šarmem a do loděnice ty. Jelikož odmítáš jít do školy..." při slově škola přiskočím ke dřezu a odpivnu si. Všichni a mě neechápavě koukají.
,, Tohle dělá pořád. Horší bylo když jsem řekl to slovo a ona vyplivla z okna přímo na Stilese." vysvětluje jim McCall. Stilinski se zatváří naštvaně a koukne na mě a na Mccalla.
,, A já si najivně myslel že poprchává." všichni se po téhle větě rozesmějou.
,, Spátky k tématu, jelikož ty do té budovy nevstoupíš musí ho odvézt Kira, pak mu v domku všechno vysvětlíme ale asi se na 90% naštve a pak tam přijdeš ty jakoby nic a odvedeš ho do loděnice tam mu spoutáš ruce za zády a obvážeš řetězy. Scott tam pak bude s Kirou a s tebou hlídat." dokončí vysvětlování Stilinski.
,, Ne já ho tam přivážu s McCallem se vyměníme v hlídkování a já budu hlídat u hlavních dveří. Přece jim tam nebudu dělat křena." po poslení větě všichni znovu vyprskou smíchy.
,, Ale teď vážně, měla bys nám říkat jmény ne příjmením, stejně se do rezervace nevrátíš. Že ne?" říká mi Lýdia. Zamyslím se. Pro: budu jim říkat jmény, budu moct být s Liamem (nevím proč mě napadlo zrovna tohle), budu s lidmi kteří mě mají rádi, nebudu sama. Proti: budu něco jako domácí mazlíček. Dobře budu jim říkat jmény a zůstanu v Beacon Hills.
,, Dobře, ale mám několik podmínek: 1. Scott mě už nikdy nevezme k Derekovi a Peterovi, 2. Nepůjdu do školy."
,, Co jsi dělala u Dereka?" ptá se Stiles.
,, Trávila příjemné dopoledne na trámu když kolem mě kroužili dva nasraní vlkodlaci prahnoucí po pomstě." všichni vyprsknou smíchy jak si vzpomněli jak dopalo druhé setkání mě a Dereka Halea. Ve zkratce asi tak že já sprintovala po celém lese abych se vyhnula setkání mého masa s Derekovými drápy. Jop pak nás hledali tři hodiny. Ale zpátky do přítomnosti.
,, Dobře tak všichni na svá místa, Kiro jeď pro Liama." jen co to Scott řekne jdu do loděnice.
% % % % %
,, JE MI JEDNO JAK JSTE TO UDĚLALI S TĚMA OČIMA, ALE MĚLI BY JSTE SE JÍT LÉČIT!!!!" hned jak to Liam dokřičí jdu do místnosti.
,, Liame uklidni se a pojď za mnou." říkám mu s klidem. Překvapivě mě následuje. Pousměju se a políbím ho. Spoluppracuje a když se nedívá tak mi svážu tuce želízky okolo sloupu. S bolestí se na něj dívám. Nechci být svině a ubližovat mu. Vím jak se cítí. Ze začátku mě u McCallů museli svazovat řetězy abych neutekla. Se slzami v očích ho obvazuju řetězem.
,, Scarlett, co to děláš?!"
,, Chráním tebe i okolí věř mi zažila jsem být v řetězech tak mi to potom nevyčítej." pořádně jsem ho zamkla a odešla. Dala jsem Scottovi a Kiře znamení že můžou hlídat a vyšla jsem do haly. Vytřeštil jsem oči poněvadž tady bylo spoustu lidí. Co tady sakra dělají. ,, Hej ty nevíš kde je Lýdie?!" ptám se jednoho prváka kde je jedna jedninná osůbka v celém domě opilých prváků, jak inteligentní. On jen pokrčí rameny a já jdu dál. Po asi půl hodině ke mě přiběhne Kira s tím že jim Liam utekl.
,, TO SI ZE MĚ UŽ DĚLÁŠ PRDEL!!!!" zaječím a hrnu se k domovním dveřím. Vybíhám ven do lesa, a je mi jedno že tu někde pobíhá nasraný a nekontrolovaně přeměněný Liam. Ano moje logika a přemýšlení je opravdu neocenitelné. Po nějaké chvíly jsem nrazila na muže středního věku. Ostražitě se na něj koukám.
,, Dobrý den Scarlett jak se vede v tomto měsíčním večeru?" ptá se usměvavě. Tak jo, tenhle jeho výraz mě děsí.
,, Ale jo celkm to jde. Trošku nám tady zdivočela Beta s impulzivním a agresivním chováním, ale jinak je všechno v pořádku." odpovím se vší ironii kterou jsem v sobě dokázala sebrat.
,, Tak pojď."
,, Kdy jsme překročili hranici vykání a tykání?" ptám se.
,, Když jsem chytil Liama."
,, S tím souhlasím." uznale přikývnu. Jen kývne a vyjdeme ze stínu stromů na mýtinu. Liam tam leži a zakrývá si uši. Okolo něj jsou rozestavěny 4 vysílče. Scott má v ruce ovládání.
,, Nemůžou mě takhle vidět. Rodiče a Scarlett. Nemůžou vidět že jsem monstrum." vzliká.
,, Liame, ty nejsi monstrum. Jsi vlkodlak. Jako já." řekne mu a při poslední větě rudě zasvítí očima. Když si myslím že je Liam dostatečně uklidněný vystartuju němu a obejmu ho. Obětí mi oplácí.
,, Věř mi, Liame. Do nadpřirozena jsem spadla dřív před tebou." šeptala jsem mu do ucha. Přitáhl si mě ještě blíž a kolébal se se mnou ze strany na stranu.
,, Děkuju." zašebtá mi do ucha.
,, Nemáš zač."