Další napůl šťastný a napůl smutný a depresivní den. Když Damienovy zazvonil budík, jako vždy, když měl školu, znechuceně vztal. Šel si vypít ven na dvůr kafe, bylo to po ránu jediné klidné místo na probuzení. Dopil kávu, odnesl hrnek, vzal si své věci a šel na autobus. Když přišel na zastávku, Ashley tam už stála v těch černých šatech, které měla na plese. Damien se na ni chvilku z povzdálí díval, ale pak se probudil a šel za Ashley. Když k ní přišel, pevně jí obejmul. Ashley se strašně lekla, protože měla sluchátka a Damiena neslyšela. Sundala si jedno sluchátko a řekla:
Ashley: "Dobré ráno Dami, fuj.... Strašně jsem se lekla, vůbec jsem tě neslyšela přijít."
Damien: "Dobré ráno Ashley, promiň, strašně se omlouvám (políbil ji na čelo) už se to nebude opakovat (sklopil hlavu)."
Ashley: "Nemáš se za co omlouvat, vůbec nic se nestalo (zvedla Damienovy hlavu) to se stáva Dami, nech to být. Dívej, už nám to jede."
Jak to Ashley dořekla, stál autobus před ní. Damien ze slušnosti řekl:
Damien: "Prosím slečno (usmál se na Ashley) vyberte si jakékoliv místo."
Ashley nebyla vybíravá, ale když vyděla, že celá zadní řada je volná, ani chvilku neváhala. Damien ji následoval. Když si Ashley sedla, řekla Damienovy:
Ashley: "Pojď ke mně si sednout Dami, mám pro tebe překvapení. A bude se ti líbit."
Damien s nechápavým výrazem si sedl vedle Ashley a opřel se o ní. Když se opřel, Ashley mu opatrně dala sluchátko do ucha a pustila písničku. Zněla zvláštně, nebyla jako kazdá jiná, hlavně ten zpěv, Damien ten hlas znal a proto se obloukem zeptal:
Damien: "Ashley, co to je za písničku, je nádherná."
Ashley: "Dami, já vím že je nádherná, taky je celá o tobě (polibila ho na tvář). Mám rě strašně moc ráda a nikdy tě nechci ztratit (řekla, a začaly jí téct slzy)."
Damien: "Neplač (utřel jí slzy) taky tě mám strašně moc rád a neztratíš mě, ani já tebe."
Ashley se usmála na Damiena, políbila ho na tvář a opřela si o něj hlavu. Damien se ani nepohnul po té cestě. Když přijely do města, stalo se něco nečekaného. Damien si nešel zapálit, měl vedle sebe Ashley, nechtěl jí tam nechat samotnou. Po asi minutě šli směrem do školy. Cestou ani jeden neřekl ani slovo, ale pokukovaly po sobě. Ale Damien věděl celou dobu, že spolu chodit nebudou, řekly si to už dávno a vůbec mu to nevadilo. Byl rád, že ji má takhle blízko u sebe a to mu bohatě stačilo. I když Ashley byla nejen krásná, ale i hodná, milá a přátelská. Když došli ke škole, Ashley se zastavila. Damien se udivil a zeptal se:
Damien: "Ashley? Co se deje? Stalo se něco?"
Ashley: "Ano, celou dobu, co jdeme, jsi si ani jednou nezapálil, nejsi nemocný?"
Damien: "Nejsem, ale když stojíš vedle mě, nemám na ní chuť."
Ashley: "Aha a mohla bych si zapálit s tebou?"
Damien: "Vážně? Chceš to zkusit? Já tě nenutím."
Ashley: "Já vím, že mě k tomu nenutíš, ale chci to zkusit."
Damien: "Dobře (dal Ashley cigaretu) prosím, tady ji máš."
Ashley: "Děkuji Dami, zbytek zvládnu sama. A máš žvýkačku?"
Damien: "Vždy je mám u sebe Ashley (usmál se)."
Oba dokouřily, daly si žvýkačku do pusy a šli do šaten. Ashley měla skříňku hned vedle Damiena, takže Damien nemusel mít strach o Ashley a obráceně. Přezuly se a šli do třídy. Jako vždy tam nikdo nebyl, ale sedly si tam kam včera. Damien pustil Ashley k oknu, když si sedla, sedl si taky a opřel si hlavu o její rameno. První hodinu měly odděleně, takže Damien, Ashley a zbytek optiků měly angličtinu. Měli docela příjemnou učitelku.
Damien neměl strach, že by ho seřvala, když je opřený od Ashley. Poté, co přišla učitelka do třídy, podívala se na Ashley s Damienem, usmála se a řekla:
