Vampire Academy - The Originals [CZ] POZASTAVENO!

6.

„Opravdu nechceš jet s námi? Nechci tě nechávat na Vánoce samotnou"
„To je v pořádku"

„Příští rok, ale pojedeš s námi je ti to jasný!"
„Rozkaz!"

Zasmály jsme se.

„Šťastné a Veselé Vánoce BonBon. Damone"
„Šťastné a Veselé i tobě Gio" odpověděl.

Naposledy jsme se s Bonnie objaly. Zůstala jsem stát na místě dokud auto nezmizelo z dohledu, brána se zavřela a já zůstala v celém kampusu sama. No sama, asi úplně ne, pár studentů tu zůstalo.Většinou to bylo ti, kteří neměli kam jinam jít. Zajímalo mě,kde je asi tak Elijah. Ani jsem mu nestihla popřát hezké svátky.Strážci vždy pořádali takové menší Vánoce pro všechny,kteří zůstali na akademii. Neměla jsem chuť ani náladu předstírat, jak jsem ráda že jsou Vánoce. Pro mě byli tyto svátky spíše depresivní, nikdy jsem nezažila takové Vánoce jaké bývají ve filmech, kdy jsou všichni šťastní a spokojení.

Zbytek dne jsem se procházela po areálu a pak šla k sobě na pokoj.Vzpomínky mě zavedly do minulosti, když jsem poprvé trávila Vánoce s Bonnie a jejími rodiči, donutilo mě to se usmát.

Pomalu mě přemáhal spánek, když někdo zaťukal na dveře.

„Veselé Vánoce Gio"
„Elijaho? Co .. co tady děláš?"
„Přece sis nemyslela, že tě o Vánocích nechám samotnou"
„Neměl si svátky trávit se svou rodinou?"
„To ano, ale sourozenci se beze mě určitě obejdou. Původně jsem tě chtěl vzít sebou,mohli jsme oslavit Vánoce všichni společně, ale Lee to nedovolila"
„To bylo to překvapení?"
„Ano"

Pevně jsem ho objala a pozvala dál. V ruce nesl malou tašku.

„Co to máš?"
„To je pro tebe"

„Ale já pro tebe nic nemám"
„Nevadí, rozbal to"

Z tašky jsem vyndala malou tmavou krabičku. Nedočkavě jsem jí rozbalila a otevřela. Byl v ní stříbrný řetízek s písmenem G.

„Je krásný. Moc ti děkuju, Elijaho"
„Jsem rád, že se ti líbí"
Odhrnula jsem si vlasy s krku, aby mi ho Elijah mohl zapnout.

„Šťastné a Veselé" řekla jsem a políbila ho. Překvapivě nepřestal, tak jako předtím. Rukou jsem mu prohrábla vlasy a přitáhla si ho blíž. Mé tělo po něm toužilo.

„Počkej Gio, to nemůžeme.."
„Já vím, promiň"
„Mám pro tebe další překvapení. Teple se obleč, jdeme se projít"
Zůstala jsem na něj zírat, myslel to vážně. Obešli jsme celý kampus,až dozadu k neviditelné bariéře, která je složena ze všech živlů a chrání akademii před Strigoji. Zrovna sněžilo, miluju sníh.

„Proč zrovna sem?"
„Tady je jediný místo, kde nejsou světla.Podívej se na oblohu"
Zvedla jsem hlavu. Už od mala mě pozorování hvězd uklidňovalo.

„To je.. dokonalý"

Přišel ke mně blíž a chytl za ruku, prsty se nám propletly a jediný, coj sem si přála aby dnešek nikdy neskončil. Pustil mou ruku a chytl mě za bok, druhou rukou mi začal ukazovat souhvězdí. Netuším,jak dlouho jsme tam stáli, ale asi dost dlouho protože jsem přestávala cítit prsty na nohách. Snažila jsem se nenápadně nabrat sníh do ruky a udělat z něj kuličku, ale Elijah si toho všiml.

„Ne! Ať tě to ani nenapadne!" namířila jsem a hodila. Přepadl mě smích.

Elijah se stihl sklonit a také si udělal kuličku. Pečlivě jsem ho sledovala a opakovala vše po něm.

Oba jsme čekali co udělá ten druhý. Elijah hodil jako první, také se netrefil, ale já se napodruhé trefila do hrudi. Na nic nečekala rozběhl se proti mně, oba jsme skončili na zemi a smáli se.Podíval se mi do očí a políbil mě. Dnešek byl nejlepší den,jaký jsem kdy prožila. Odtáhl se aby nabral dech.

„Měli bychom jít zpět, začíná se ochlazovat"
Ještě jednou jsem si ho přitáhla a políbila ho, usmál se a pomohl mi na nohy. Ruku v ruce jsme se vydali zpět do kampusu. Nikde nikdo nebyl, jen mi dva, což mi vyhovovalo. Na pokoji jsem si vyslékla bundu a mikinu které byli mokré od sněhu. Elijah si sedl na postel.

„Dáš si čaj?"
„Jo, díky"

Sedla jsem si vedle něho a popíjeli čaj.

„Měl bych už jít"

„Nechceš se ještě zdržet? Nechci být sama"

Oba jsme leželi v posteli, já měla hlavu na Elijahové hrudi a on měr ukou objímal.

„Děkuji za dnešek. Bylo to dokonalé. Nikdy jsem se necítila tak šťastně,jako právě dnes"

„Pro tebe všechno"
„Elijaho?"

„Hm?"
„Miluju tě"

„Neměl abys"
„Snažila jsem se to nějak ovlivnit, ale nejde to"
„Probereme to později"

„Proč později?"
„Protože jsou Vánoce, svátky kdy máš zapomenout na všechno a užívat si tu pohodu"

„Dobře. Dobrou noc Elijaho"
„Dobrou Gio"