Vampire Academy - The Originals [CZ] POZASTAVENO!

17.

„Zdravím všechny studenty i strážce, jak již všichni víte, nepřijela jsem za příjemných okolností. Událost co se nedávno stala otřásla celým světem morojů a dhampýrů. V první řadě bych ráda společně s vámi uctila oběti útoku" na minutu bylo v celém sále ticho jako v hrobě, nikdo si nedovolil ani kýchnout.„Děkuji vám. Ráda bych vás seznámila s novými pravidly, které postupně zavedu abychom se příště vyhnuli dalším ztrátám. Dhampýři budou mít delší tréninky a taky náročnější, morojové budou víc času trávit se staršími moroji a učit se lépe používat svou magii, tak aby se v případě ohrožení mohli bránit. Tyto pravidla a ještě mnohem víc začneme provozova tzačátkem dalšího školního roku.

Dále je skvělé, že se mezi vámi najdou studenti kteří dokáží porazit strigoje, přesto že ještě nedokončili studium. Ovšem co neuznávám, tak aby morojové bojovali po boku dhampýrů, od mala vás učíme že morojové jsou na prvním místě, dhampýři je musí chránit, je to jen jejich boj. Morojů je málo a proto j epotřeba zachovat tradici a strážit je"
Nepamatuji si přesně co dále řídila, ale jedno vím jistě, jsem ráda že tento rok je můj poslední. Všichni věděli, že určité změny přijdou, ale podle mě nikdo nečekal, že přitvrdí tréninky a uberou studentům volného času.

„Chápeš to? I morojové chtějí pomoct v boji a naší královně se to nelíbí, když bychom i mi dostávali nějaké bojové techniky, tak by to bylo bezva" Bonnie naštvaně rozhazovala rukama.

„Klid Bon, jen se musí uklidnit situace, navíc morojové nejsou stavěni k boji, nemáte takovou sílu jako my" Bohužel to byla pravda a Bonnie to věděla.

„Gia má pravdu lásko, měli jsme štěstí že tu kolem bylo tolik strážců kteří nás koutkem oka hlídali, když bojovali jinak vše mohlo dopadnout jinak"

„Ale Damone, přemýšlej o tom, možná by bylo vše jinak kdybychom se i my zapojili"

Všichni přemýšleli co bude dál, nikdo nevěděl zda se strigojové nevrátí, zda neplánují zničit celou akademii. Společně jsme seděli venku na lavičce a diskutovali o možnostech a mě to jen víc namotivovalo k tomu být nejlepší strážkyní.

„Pomalu vás opustím, musím mluvit s Elijahou o tom všem, uvidíme se zítra"
„Dobře, pozdravuj ho" usmála se Bonnie.

Potkala jsem ho cestou k pokoji.

„Dobře,Alaricu. Záleží jak to vyhovuje tobě, kromě rána mám volný celý den"
„Zítra si o tom ještě promluvíme"
Uslyšela jsem rozhovor mezi Elijahou a strážcem Alaricem. Oba na mě  upřely své pohledy hned, jak mě spatřili.

„Ehm,Elijaho můžu s tebou na chvíli mluvit?"
„Nechám vás osamotě, zítra se s tebou ještě domluvím jo?"
„Dobře. Co se děje Gio?"

„Já jsem se jen chtěla zeptat co ta královna, víš něco co my ne?"
Elijah se rozhlédl, aby se ujistil že v okolí nikdo není. Bohužel tu bylo víc lidí než přes den, všichni s erozcházeli do svých pokojů.

„Za 10 minut v tělocvičně" Pošeptal a odešel do svého pokoje.Kývla jsem na souhlas a svůj směr nasměřovala na místo, kde trávím čas nejčastěji.

Sedla jsem si na žíněnku a čekala až dojde.

„Gio?"
„Tady jsem" trvalo mu to déle než jsem čekala.

„Už jsem si myslela, že nepřijdeš"
„Promiň, zdržela mě Lee"

„Co chtěla?"
„Zítra chce se mnou mluvit královna"
„Cože? O čem?"
„To nevím, nechtěla mi to říct. Takže trénink zítra bude po vyučování, místo ráno"
„Dobře"
„Gio víš..." přišel ke mně blíž a já věděla, že to není dobré. "nebudu mít na tebe tolik času, kolik bych chtěl. Od zítřka se začne bariéra školy kontrolovat každých 8 hodin a zvýší se dohled aby se k ní nikdo nepřibližoval. Nechápu, jak to chtějí udělat když nás strážců je málo a ještě k tomu musíme vyučovat studenty"

„Dobře,v pohodě. Budu ráda za každou minutu s tebou, jen se bojím jak to všechno bude"
„To nevím ani já" Stáli jsme v objetí uprostřed tělocvičny a užívali si přítomnost toho druhého.

„Spolu to zvládneme, že jo?"
„Ano" Uklidil mě Elijah a pohladil po vlasech.

„Musím běžet, je po večerce ať nedám Lee důvod mě prudit"
„Dobře, běž si odpočinout, posledních pár dní bylo náročných"

„Ty nejdeš?"
„Chvíli si zacvičím a pak taky půjdu"

Pohladila jsem ho po obličeji a dlouze políbila.

„Tak ahoj" pustila jsem jeho ruku a vydala se ke dveřím.

„Dobrou noc" zašeptal.