Vampire Academy - The Originals [CZ] POZASTAVENO!

11.

„Elijaho?"

Neodpověděl, jen nehybně stál a zíral na mě. „Kdy ses vrátil?"
„Před chvílí. Chtěl jsem si promluvit, ale nechtěl jsem vás rušit"
„Ne Elijaho, prosím nech mě to vysvětlit"
„Není co, viděl jsem dost"
„Není to tak, jak si myslíš"

„Gio.. to je v pořádku. Měla by ses raději zajímat o muže, co jsou ve stejném věku jako ty"

„Víš,že mě nikdo jiný než ty nezajímá"
„Je to tak lepší.Později to pochopíš" Odcházel pryč.

„Co to znamená? Víš, co k tobě cítím. Nemůžu za to, že mě má Josh rád"

Neotočil se a ani neodpověděl.

Zatraceně!Zase jsem vše jen zkazila a ublížila člověku na kterém mi nejvíce záleží. Se slzami v očích mé tělo padlo na postel,hleděla jsem do zdi a přemýšlela jak co nejmírněji říct Joshovi, že k němu nic necítím a najít správná slova, jak to vysvětlit Elijahovi.

„Ahoj Gio! Tady jsme!" Volala Bonnie přes celou jídelnu.

„Ahoj,jak ti je?"

„Už líp. Je mi líto, že jsem nešla na tu párty. Celou věčnost jsme spolu nepily"
„Nevadí, příště. Kde je Damon?"
„Nazáchodě. Včera to přehnal s chlastem a není mu moc dobře"

„Aha"
„Ty nebudeš snídat?"
„Asi ne, počkám do oběda. Hlad ani nemám"
„Děje se něco?"
„Ne nic"

Bonnie mě zdá až moc dobře. Pozná když se něco děje."To ti nevěřím. Máš takový ten svůj výraz"
„Jaký výraz?"
„Takový ten, držte se ode mě dál nebo vás zabiju" To mě rozesmálo. „Něco se stalo, vím to. Je to v tom Josh?"
„No .. ano i ne"

„Udělal ti snad něco?"
„Včera jak mě doprovázel z toho večírku,tak mě políbil"
„Takže to bylo špatný..."
„Viděl nás Elijah"

Řekla jsem jí o našem rozhovoru předtím než došel Damon.

„Dobré ráno Gio"
„Pro tebe asi moc dobré není co?"

„Jedno z těch horších. Nějak brzo si včera odešla a překvapivě s Joshem"
„Tím chceš říct co?"
Jeho pohled vypovídal za vše. „Vůbec nic, já jen tak podotýkám..."
„O můj bože. Raději jdu na hodinu. Bonn uvidíme se později?"

Povzbudivě se na mě usmála a lehce kývla hlavou.

Rychlým krokem jsem se vydala do pokoje pro věci. Shodou okolností jsem potkala Elijahu.

„Ahoj"
„Dobré ráno"

„Co tvůj bratr, je v pořádku?"
„Naštěstí ano. Uvidíme se po vyučování v tělocvičně. Nemůžeme dále zanedbávat tvůj trénink"

„Rozkaz soudruhu" Nesnášel, když jsem ho tak oslovovala. Čekala jsem nějaký náznak emocí, třeba okřiknutí nebo úsměv, ale on nic.Jen se na mě podíval a odešel.

Celé vyučování jsem se snažila dávat pozor a nemyslet na Elijahu. Musím si spravit známky, chci aby mě pochválil a byl na mě pyšný. Do tělocvičny jsem došla o 10 minut dříve.

Převlékla jsem se a protáhla svaly. Elijah došel přesně na čas.

„Můžem začít?" zeptal se.

„Ano.Kolik koleček?"

„Dnes se pustíme do techniky obrany a vyhýbání se" Vyhýbání se,přesně to mi po včerejšku on dělá.

„Dobře"Promluvím si s ním až na konci, rozhodla jsem se. Většinu času mi vysvětloval na co si dát pozor, na jakou nohu převést svou váhu a na konec přišla i technika. Šlo mi to celkem dobře.Obdivovala jsem ho, celou dobu dělal jako by nic, jako by mu na mě ani nezáleželo. Třeba to nepředstíral, možná to tak vážně cítil.

„Elijaho?"

„Hm?"

„Můžeme si promluvit?"
„A o čem?"
„Ráda bych ti vysvětlila ten včerejšek"

„Není co. Uvidíme se zítra" vzal si věci do náruče a odešel. Skvělé.