41.

2.7K 222 16
                                    

45K 😭😭 jste úžasní 💕💖

„A jak bylo s kamarády?" zeptala se mamka. Bylo už docela pozdě v noci, ale my se rozhodli si sednout k televizi a sledovat různé nahrávky. Mamka to nazvala "vzpomínkový večer", podle mě to je spíše taková "malá oslava" protože jsem se dozvěděl, že se Michael u jeho táty zdrží ještě týden.

„Bylo to fajn." usměji se na ni a naberu si do dlaně jednu plnou hrst popcornu. „A co ta návštěva u toho učitele, pana Stylese?" zajímá se dál.

„Taky fajn." odpovím s plnou pusou. „Ty mi ale nic neřekneš, chci taky nějaké podrobnosti." zasměje se a sedne si na gauč do tureckého sedu.

Hraně protočím oči a natočím se k ní. „Má moc pěkný domek, sladěný, čistý. No prostě hezký." zasmál jsem se a zase se začal věnovat popcornu. Nechci ji o tom moc říkat, protože by se mi mohlo stát, že bych se trošku zapomněl a řekl něco o Liamovi. Jako třeba "když se předkláněl, aby se podíval na rámeček s fotkou, tak jeho zadek opravdu pěkně vynikl" nebo "i na fotce ze střední Liam vypadal dost jebatelně" a o to opravdu nestojím.

„A dál?" usmívala se. „Na třídních schůzkách vypadal dosti slušně, takže předpokládám, že je to rozumný a chytrý muž." opřela se o gauč a sáhla po ovladači, kterým stopla právě přehrávající si kazetu. ,,Je chytrý, pěkný, rozumný a milý. Stačí? Mami, byl jsem tak jen na chvilku, nic moc jsem nezjistil, ale jestli tam ještě někdy půjdu, tak ti seženu telefonní číslo a na všechno se ho můžeš zeptat i sama." se smíchem jsem na ni vyplázl jazyk a znovu hrábl do misky s popcornem.

,,Ale nechej toho, vždyť já se jenom ptám. A navíc kdyby jsi se zeptal na číslo pro svoji maminku, jeho přítel by určitě žárlil." začala se smát, mezitím co já se málem zadusil. ,,Co se děje?" začala mě bouchat po zádech. ,,Ty jsi snad nevěděl, že má přítele?" starostlivě si prohlíží moji tvář a otírá mi slzy z tváří, které mi šokem vyslzely z očí.

,,Já to věděl, ale nevěděl jsem že ty taky." naposledy jsem si odkašlal a narovnal si záda. Misku se sýrovou pochoutkou jsem raději položil co nejdál, aby se předešlá situace již neopakovala. ,,Samozřejmě že to vím. viděla jsem jejich fotku v kabinetu pana Stylese. Je to takový malý brunet nebo snad ne?" 

,,Jo, jmenuje se Louis. Ti dva a Liam chodili všichni na stejnou střední školu." řekl jsem automaticky, protože jsem očekával, že se bude vyptávat na to, kde se seznámili, ale až pak jsem si uvědomil, co jsem řekl. ,,Zlatíčko, kdo je Liam?" podivila se.

Sakra, co jsem to řekl. Sakra, sakra, Sakra. Moment, vždyť jsem jí řekl jenom jméno, nic jiného neví, Jsem já to ale idiot. ,,To je ten pán, co nás jednou suploval za pana Stylese. Byl zrovna u něj, když jsme tam došli." usmál jsem se, snažíc se zakrýt svoji nervozitu.

,,Ah tak, už to chápu." usmála se a porozhlédla se po obývacím pokoji. ,,To už je půl dvanácté? Tak to honem do postele. Šup, utíkej Nialle." smála se a postrkovala mě dopředu do schodů. Naposled jsem ji políbil na tvář, popřál dobrou noc a šel si lehnout.

*****************

,,Maso?"

,,Máme."

,,Rajčata?"

,,Máme."

,,Těstoviny?"

,,Má- počkat, ty ne." rychle prohrabuji nákupní košík, za účelem najít jakýkoli druh těstovin, ale marně. Chci odtud už rychle vypadnout, ale jako naschvál má mamka snad půl kilometru dlouhý nákupní seznam.

,,Půjdeš pro ně prosím, já jdu zatím sehnat nějakou kosmetiku." políbila mě na čelo a i s vozíkem odjela na druhou stranu obchodu. Já jen s hlubokým, znuděným stenem odkráčel k regálu s těstovinami a vybíral, jaké by byly nejchutnější. Když v tom jsem si v všiml něčeho v dálce.

U regálu se zeleninou stál vysoký, svalnatý mladý muž. To je přeci Liam! Bez přemýšlení se za ním rychlou chůzí vydám. Nenápadně se přitom ohlížím, jestli mě náhodou někdo nesleduje, třeba zrovna mamka. Když jsem si ale nikoho nevšiml, doslova jsem doběhl k Liamovi a objal ho kolem pasu.

Liam sebou mírně trhl, ale když si všiml mé blonďaté kštice, hlubokým hlasem se zasmál. ,,Ahoj." zašeptal jsem se smíchem do jeho zad. Byl jsem šťastný že jsem ho potkal, protože jinak bych se celý zbytek dne užíral, kvůli tomu, že jsem ho nemohl vidět. Svého krásného, milého, dokonalého Liama.

,,No ahoj  zlatíčko, copak tady prosím tě děláš?" otočil se a nenápadně mi daroval polibek na tvář. Vadí mi, že jsou tu lidé. Jinak bych mohl Liama normálně políbit. Nejraději bych ho odtáhl někam do kumbálu a tam si ho pořádně užil.

,,Jsem s mamkou na nákupech a jak tak vidím, ty jsi se asi taky vydal doplnit ledničku." usmál jsem se a koutkem oka nakoukl do jeho nákupního vozíku. Zelenina, ovoce, pak nějaké uzeniny a jiné podobné věci. Ale žádných brambůrek, pizzy či čokolády jsem si nevšiml, no jo, co bych od něj měl taky čekat. Vždyť je to učitel.

,,Co tak protáčíš oči." zasmál se a opřel se o regál s okurky, který byl za ním. ,,Jen jsem ti kontroloval nákup." nevinně se usměji a nenápadně jej chytám za ruku. ,,Aha, tak kontroloval." pobaveně si promne oči, ukazujíc mi při tom jeho krásně bílé zuby.

,,Máš tam moc zdravých věcí, chtělo by to něco smaženého nebo tak něco." mrkl jsem na něj. ,,Nic takového jíst nebudu a pokud budeš se mnou tak ty taky ne." s tichým zašeptání mě štípl do břicha. Chtěl jsem mu na to nějak vtipně odpovědět, ale v té chvíli jsem si uvědomil, že ta blonďatá starší paní, co si právě prohlíží vyložené ryby je máma.

*******************************************************

Ještě jednou bych vám chtěla poděkovat za překročení další hranice u přečtení :))) a taky jsem se chtěla omluvit za to, že minulý týden nevyšel díl. Opravdu se omlouvám, ale byla jsem na sportovním kurzu a byla jsem tak unavená 😴 že jsem byla ráda že jsem konečně doma 😄

Tááákže..... mějte se pěkně a nesnažte se mě zabít 😅

Miluju vááááááás 💕💕

Kačíí✌

Age Difference |Niam|Kde žijí příběhy. Začni objevovat