56☀

853 89 17
                                    

Milý Tobiasi,
pokud čteš tento dopis, naplnilo se proroctví. Ano, byla jsem vyslána na výpravu a ano, už nějakou dobu jsem to tušila. Nebyla možnost odmítnutí. Jít na výpravu je velká čest a umřít na ní ještě větší. Neříkám, že jsem umřela, ale ani že jsem na živu. Proroctví pravilo:
Ztratíte toho, kdo nejvíce miluje
Dala bych ruku do řeckého ohně za to, že tento verš byl o mně.
Nemohla jsem ti to říct, protože jsem věděla, že bys mě nepustil. Nechtěla jsem ti způsobit trápení a zlomit ti srdce takto ohavným způsobem. Miluji tě a na tom se nic nezmění. Jsi jediným důvodem, proč se těším na probuzení. Jen kvůli tobě se snažím přežít. Ani nevíš jak moc si přejí, abychom mohli žít život normálních teenagerů, ale (ne)vybrali jsme si takto. Jestli jsem se opravdu ztratila, tak si tě najdu. Slibuji ti to při řece Styx.
Opatruj můj táborový náhrdelník. Toto se sice nedělá a umírá se spolu s ním, ale pokud umřu, chci abys měl na mě nějakou vzpomínku.
Stále jsi mi opakoval, že jsem tvým sluncem, ale ve skutečnosti jsi byl ty tím mým.
Společně to zvládneme, vždycky, nezapomeň na to... a na mě.

Tvá Miracle

„Nezapomenu, Miracle, o to se neboj."

Má slza dopadla na zažloutlý papír.

Zamilován do Poloboha ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat