Dneska jsem byl první. Opět. Vylekal jsem se, když jsem slyšel, jak rychle běžíš z kopce. Vběhla jsi mi do náruče a plakala. Okamžitě se mi promáčelo tričko.
„Mirace, co se stalo?"
„Tob... Tobiasi, už... už se nemůžeme víd... víd... vídat," řekla jsi mezi vzlyky.
„Co to povídáš?"
„Prostě to nejde."
ČTEŠ
Zamilován do Poloboha ✔
FanfictionOna byla nádherná a vrhala světlo do mých šedých dní. Short story 29. 6. 2016 - #6 Povídka Za cover vděčím úžasné Astri-di-Angelo
