37☀

690 81 12
                                    

22:59. Dolů z kopce běžela nějaká osoba tiše jako slon. Blonďatý cop, oranžové táborové tričko a černé tepláky se na mě řítily a skočily mi do náruče. A jako bonus jsem obdržel jeden polibek. Nebo teda tak tucet.

„Lásko, víš že za tady toto můžu celé léto drhnout nádobí?"

„Ale co bys pro mě neudělala, že?"

„To máš pravdu."


Protože jste ti nejlepší čtenáři na světě, dostáváte jednu kapitolu na víc. A za co? Za překonání 1K přečtení a 300 votes. Nesmírně si toho vážím a když čtu ty vaše komentáře, vždycky se mi na tváři objeví úsměv, i když mám náladu pod psa. Děkuji vám.

Zamilován do Poloboha ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat