Zamilován do Poloboha ✔

35☀

„Já vím, mami."

Po dlouhém objímání a loučení s mamkou jsem přišel na řadu já. Vrhla ses mi s pláčem kolem krku a já zbořil hlavu do tvých jemných vlasů vonících po kokosu. Měl jsem takový dojem, že už tě nepustím, ale pustil jsem. Možná to byla chyba.

„Miluji tě, Miracle, nezapomeň na to."

„Já tebe taky, Tobiasi."

Vášnivě jsem tě políbil, jako by to byl náš poslední polibek. Jako by na ničem jiném nezáleželo. Opřeli jsme se o čela a já zašeptal: „To abys měla důvod přežít. Zítra, tady, v jedenáct večer."