Je to vzájemný?

926 30 0
                                    

Druhý den ráno
,,Ten Vadim je tak roztomilej když spí jak mininko na tom gauči!" Zasmál se Bender.
,,Prosim tě, nesměj se mu!" Zastala se ho Denise ale taky se zasmála.

Pohled Vadima:
Zaslechl jsem svoje jméno a i to, jak se tady někdo směje. Otevřel jsem oči a spal jsem na gauči. Nedokázal jsem pochopit jak se to mohlo stát.
,,Ale, ale. Někdo se tu vzbudil!" Řekl Bender a kouknul se na hodinky.
Mezitím přišel do obýváku rozespalý Patrik.
,,Dobrý ráno, Paťas! Kde jste spali?" Zeptal jsem se.
,,No, nechápu jak se nám to s Anet povedlo ale vzbudil jsem se vedle ní... Na matraci. To není nic divnýho, jo, ale ta matrace byla v chodbě mezi koupelnou a ložnicí kde spí Carrie a dobrý ráno." Odpověděl mi udiveně Patrik.
,,Ježiš! Carrie! Měl by se tam na ní jít někdo podívat!" Zlekla se Denise.
,,Ehm, já tam jdu." Řekl jsem a zvedl se z gauče. Kupodivu mi nebylo špatně... Vim, že jsem pil ale nevim kolik jsem toho vypil.
Příjdu k ložnici. Zaklepu. Nic. Bez odpovědi. Tak vemu za kliku a otevřu.
Naskytl se mi hrozně pěkný pohled. Carrie tam ležela v oblečení, ve kterém byla včera, v pravé ruce držela mobil a v levé peřinu. Byla tak roztomilá. Roztomilejší než když jí potkávám na akcích. Najednou se vzbudila.

Pohled Carrie:
Cítím, jak na mě někdo kouká. Otevřu oči a kouknu se mezi dveře. Stál tam Vadim. A divně koukal.
,,Va-Vadime?! Co tady děláš? Proč tak koukáš?" Zlekla jsem se.
,,Jsi roztomilá když spíš. Dalo by se na tebe koukat hodiny. A sluší ti to!" Řekl Vadim, usmál se a odešel.
Vážně mi tohle řekl? Nechápu. To se mi zdá. Určitě...
Vstanu a jdu do obýváku.

,,Ahoj Carrie!" Pozdravila mě Denise.
,,Čus!" Řekli jednohlasně Patrik s Benderem.
,,Ahoj!" Usmála jsem se a podívala se na Vadima který seděl na gauči.
,,Dobrý ráno, kočko!" Řekl Vadim a mrknul na mě.
,,Hele, Vaďo, nech si to! Vy na to v tom Rusku chodíte nějak rychle ne?" Okřikl ho Patrik a zasmál se.
,,Prosim tě, Patriku, ticho." Řekl Vadim a podíval se na mě.
,,Nekoukej tak!" Okřikla jsem Vadima a omotala si okolo ukazováčku pramen vlasů.
,,Se mu líbíš, nevidíš? Viď, Vadime?" Začal si dělat srandu Bender.
,,Jojooo!" Odpověděl Vadim a dal si nohu přes nohu.

,,Co si dáš k snídani?" Usmála se na mě Denise.
,,Nevim. Něco dobrýho." Usmála jsem se a šla si sednout k Vadimovi.
,,Dobře, udělám ti tousty s vajíčkem." Řekla Denise a šla pro toustový chleba.

,,Cože mi to řekl ten Bender? Že se mu líbím? A on opravdu odpověděl že jo? Je to vzájemný? Haha, to asi těžko!" Pomyslela jsem si a smutně jsem se na něj koukla. On se kouknul na mě.
,,V kolik jedeš domů?" Zeptal se mě.
,,Chci okolo pátý, proč?" Udivila jsem se.
,,Pojedu s tebou." Usmál se Vadim.
,,Rande na nádru? Hahaha, takhle to ani já neznám!" Zasmál se Patrik.
,,Ty toho ještě neznáš! Jdi radši za Anet!" Okřikla ho Denise.

Hrozně jsem se začala těšit na to, jak spolu pojedeme domů...

Láska na ruský způsobKde žijí příběhy. Začni objevovat