//Tak jste se konečně dočkali jsme zpět a semnou i povídky....moc se omlouvám za čekání ale po zdravotní stránce se už skoro vše vyřešilo ale nebyl čas a nebo nálada a nechtěla jsem psát bez nálady protože jsem chtěla aby ta povídka aspoň za něco stála *cul* no pointa je že jsem tedy oficiálně zpět tak si to užijte pokud je tedy co :D
Bylo to už dost dlouho co jsem tady byla a zamilovala jsem si to tady upřímně už se mi odsud opravdu nechtělo ale bohužel všechno hezké jednou skončí...a já nechtěla aby to skončilo tolik jsem toho tady s klukama zažila a tolik bych ještě určitě zažít mohla... o co ale o po čem mi bude nejvíce smutno bude Jin....v duchu jsem si vynadala že si mám tenhle den sakra užít a ne se zády užírat zvedla jsem se a vydala se do koupelny dala jsem si sprchu a vylezla přehodila přes sebe ručník a postavila se k zrcadlu nevím jestli to bylo tím že moje oči před sprchou ještě nebyly probuzené ale až teď jsem si všimla lístečku na zrcadle sebrala jsem ho a hned se mi na tváři objevil úsměv ten rukopis jsem znala můj úsměv se zvětšil když jsem ho dočetla odložila jsem kus lehce navlhlého papíru a šla se obléct....netrvalo mi to dlouho za chvíli už jsem byla zcela připravená pomalu jsem se vydala tedy na místo které bylo vyznačeno na onom papírku když jsem konečně došla na konec čekal mě další papírek ve kterém tentokrát byly zmuchlané klíče vybalila jsem je a odemkla dveře u kterých jsem stála vešla jsem dovnitř najednou mě někdo čapnul a zavázal mi oči snažila jsem se zorientovat jestli jsem náhodou už nešla tudy kudy mě teď ona osoba vede ale ne nevěděla jsem bylo mi z toho dost úzko ale co se dalo dělat tak něják jsem věděla že se nemusím bát kdo jiný než já a kluci by tu tak asi mohl být tahle budova není ani moc známa je to taková ta poslední šance když jsme konečně po chvíli došli na ono místo které bylo cílem onoho člověka postavil mě na nohy a odvázal šátek promnula jsem si oči a rozhlédla jsem se v místnosti nikdo nebyl překvapilo mě to čekala jsem upřímně že mě zase něco čeká kluci na tyhle překvapení byly mistři pomalu jsem se procházela po místnosti když jsem si konečně všimla černé skříně která stála v rohu popošla jsem k ní a pomalu jsem jí otevřela vyvalila jsem oči ve skříni až na prach byla pověšená uniforma všimla jsem si že z její kapsy vyčuhuje jakýsi papírek natáhla jsem se k němu a vytáhla ho nebyl to papírek jak jsem si prvně myslela byla to obálka sedla jsem si ke skříni a dala se do čtení když jsem dopis dočetla musela jsem se zasmát jako vážně řekla jsem si v duchu a vytáhla jsem onu uniformu oblékla jsem si jí překvapilo mě že mi padla jako ulitá pak jsem si ale uvědomila odkud měly kluci moje míry zrudla jsem a připravovala jsem se na to jak budu Jin-a nahánět až ho uvidím když jsem se trochu uklidnila upravila jsem si trochu límec a šla zase ke skříni abych se ujistila že už tam nic není nakonec jsem do oné skříně i vlezla a jak jsem si mohla myslet okamžitě jsem si všimla malého červeného křížku který byl v zadní části jak mile jsem na ono místo zatlačila otevřeli se malé dvířka momentálně jsem se cítila hůř než coralína ve světě za tajemnými dveřmi po chvíli váhaní jestli mám nebo nemam jsem do nich stejně vlezla na konci mě čekal další křížek to si o mě opravdu kluci myslí že jsem taková blbka povzdechla jsem si vylezla jsem narovnala se a otřepala jsem si uniformu konečně jsem před sebou spatřila někoho známého stal tam Jungkook a čekal na mě nic neřekl jen se na mě usmál a pokívnul na mě abych šla za ním po té co jsme prošli málem nekončící bludiště chodeb jsme konečně došli k posledním dveřím byla jsem ráda ale oři tom jsem si uvědomila že to vše skončí za pár chvil opět jsem raději jen nasadila úsměv abych na to nemyslela Kook je otevřel a pustil mně dále vešla jsem tedy a\ rozhlédla se naokolo ani mně nepřekvapilo to že tam byly ostatní všichni seděli kolem velkého stolu a jak mile mě viděli ukončili svou hádku ohledně rozmnožování mimozemštanu postavili se a prikivl na zidly u velkého stolu sedla jsem si jak mile jsem tak udělala přistál před papír mnou
"Co je to?"
Zeptala jsem se nechápavě jak mile jsem se ale na papír pořádně podívala pochopila jsem o co jim jde na papíře stálo SMLOUVA
/PRACOVNÍ MÍSTO V RED HOUSE/
Nakonec to asi vypadá že tu zůstanu ;)
THE END :D
