Dva světy

Sen 2.: Pomsta

,,Ááááááá!" běžel jsem skrz armádu nemrtvých a ani jsem si nevšiml, že se ze mě stává obří Monstrum. Zorničky se mi zbarvili do světlezelené, celé tělo mi vzrostlo o polovinu mé velikosti, na mém těle jsem začal silně chlupatit, žíly v mých končetinách začaly praskat a kde dopadla moje krev, tam to zasyčelo. Vypadal jsem jako vlkodlak. Můj vztek ve mě zvyšoval o mnoho víc než před tím. Začal jsem kolem sebe máchat rukama a odrážel jsem nemrtvé okolo sebe. Teď pro mě bylo nejdůležitější dostat se co nejrychleji k nekromancerovi a pomstít Argose. ,,Proč? Proč!" honilo se mi neustále v hlavou až se to změnilo na: ,,Zabij, zabij, ZABIJ VŠECHNY!" Byl jsem tak nasraný, že jsem neudržel rovnováhu, přepadl na čtyři, ale já běžel dál a rychleji. Přeskakoval jsem všechny nepřátelé, až jsem se dostal k němu. "Hahaha, no podívejme se. Experiment přeci jen fungoval." ,,Cože, jaký experiment? Říkej!" ale už bylo pozdě. Jeho hlava se mi skutálela z mé chlupaté ruky na zem.

,,Co se to s ním stalo?" ,,Já nevím, ale musíme ho dostat zpět." Řekla Bashi se slzami na tváři. ,,Nikoho dalšího už ztratit nechci." a rozběhla se s Norbertem za Xerem skrz díru, kterou udělal, když probíhal skrz armádu. ,,Xero!" zakřičela na něj Bashi. ,,Xero, tady!" Otočil jsem se na ně a v mé hlavě se opět ozval hlas: ,,Bashi. Konečně." Monstrum nade mnou vzalo kontrolu a rozběhlo se na Bashi chystajíc zaútočit. ,,Co to dělám?! Zastav! Stůj!" snažil jsem se přinutit své tělo, aby se zastavilo. Nejspíš cítil, že mě nemá úplně pod kontrolou jak si myslel, a tak Mostrum zastavilo a řeklo mi: ,,Ty... jsi jiný. Ještě se uvidíme." A mé tělo explodovalo. Odletěl jsem z chlupatého těla a z monstra nezbylo nic něž kožešina a spousta mé krve okolo. ,,Chyť ho!" zakřičela Bashi, když viděla, že letím vzduchem. ,,Jsi v pohodě? Řekni něco! Xero!" ,,Je vyčerpaný. Odnesu ho do pokoje a ty vezmi zbraně." zakřičel na Bashi Norbert. ,,Dej na sebe pozor a pak se za námi stav."

,,Doufám že jsi v pohodě. Co bych bez tebe dělal. Naše práce tu ještě nekončí. Ještě tě potřebuji." a položil mě na postel. ,,Už se probral?" přiřítila se Bashi do pokoje a tím mě vzbudila. ,,Em, kde to jsem? Co dělám v posteli? A proč jsem zase nahý?!" ,,Nejsi. Ale jsem rád, že jsi v pohodě." Oddechl si Norbert a zašklebil se na mě. ,,Co se ti to tam stalo?" ,,Co se kde stalo? Pamatuji si jen, že jsem byl plný vzteku, pak ke mne promlouval nějaký hlas... Argos. Je opravdu..." ,,Je mi to líto. Byl to dobrý muž." ,,Xero, měl by ses jít osprchovat a vyspat. Jsi celý zpocený a musíš si odpočinout." ,,Jo. Asi máš pravdu."

Ležím v posteli, osprchovaný, snažím se uklidnit a ani jsem si nevšiml, že do mého pokoje vešla Bashi a lehla si vedle mě. ,,Bashi, ty jsi nahá?" ,,Buď ticho. Je mi smutno." Otočil jsem se k ní, políbil jsem ji na čelo, na rty a řekl: ,,Dobrou noc." a usnuli jsme.
,,Zabij ji" ozvalo se v mé hlavě. ,,Zabij ji."