Twins

#359

Tmou kterou jsem se procházela a na studenou zem po dešti na který jsem šlapala se i tak zdál hrozně horký.

,,Ann, co ty tu?" Optal se mě povědomý hlas kluka.

,,Procházím se tu... A ty?" Otočila jsem se na něho a ve své jen po pupík tričku a mini šortkách jsem se na něho otočila.

,,Já-Já... Vlastně nevím." Zakoktal. Jen jsem se usmála a pokračovala dál v mé cestě.

,,Mám tě rád, Ann... Víc než rád." Pošeptal do tmy. Znovu jsem se na něj koukla a snažila si připomět věty kterými jsem se celou dobu řídila.

,,Já Petere-" nemohla jsem to doříct. Chtěla jsem ale nemohla. Peter se na mě koukal v otázkou v očích a když jsem nic neřekla začal odcházet. ,,Mám tě víc než ráda Petere." Pošeptala jsem do tmy ale to mě Peter už neslyšel.