Her story started here [Agents of S.H.I.E.L.D]

1.kapitola

Už přes hodinu seděl u sebe v kanceláři a snažil se donutit zvednout ty tři pitomé pytlíčky. Pytlíčky, které mu měly jednou provždy prozradit, jestli to, o čem celou dobu tak dlouho přemýšlí je pravda, nebo ne. Od doby, co Coulson navštívil s May Mexiko, kde potkal agenta Lumleyho, nepřestal přemýšlet nad všemi těmi paradoxi. Malá holčička, označná jako 0-8-4 a zachráněna SHIELDem jen necelý měsíc po tom, co se stala událost, která mu navždy změnila život. To nemohla být náhoda. Ne! Na to to bylo až moc nápadné.
Věděl, že pokud se nezvedne těď, tak už nikdy, a proto vystřelil ze svého křesla a se znovu nabitou energií se vydal dolů do laboratoře.

Po cestě narazil na Fitze, Warda a Skye, kteří byli však tak zabraní do hraní nějaké hry, že jen těžko postřehli, že kolem nich někdo prošel. Místo toho pokračovali v hádání o tom, kdo vyhrál a kdo má nejlepší celkové skore.

"Jemmo?" vtrhl do laboratoře Coulson a vytrhl ji tak ze soustředění při práci na nějakém novém projektu, který měli s Fitzem rozdělaný.

"Ano pane?"otočila se s úsměvem okamžitě Simmonsová.

"Potřebuji posouzení těchto vzorků DNA. Chci abyste zjistila, jestli je tenhle vzorek příbuzný těchto dvou." podal jí tři malé pytlíčky, které držel v ruce.

"Jistě. Do jakého to patří případu?" zajímala se. "Potřebuji to vědět aby jsem věděla pod co to zapsat."

"Zatím k žádnému. Až budete mít výsledky, přineste mi je do kanceláře." oznámil jí, čímž ji lehce překvapil, neřekla na to však nic, pouze přikývla.

"Výsledky budu mít tak za půl hodiny." oznámila a sledovala vzdalující se Coulsonova záda.

Po dvacetisedmi nejdelších minutách v Coulsonově životě konečně uslyšel klepání na dveře a k jeho úlevě to byla Jemma s výsledky testů.

"Co jste zjistila?" chtěl vědět okamžitě, ani ji nenechal si pořádně sednout.

"Test na 99% potvrdil, že vzorek je dítětem zbylých dvou." informovala ho.

"Jste si jistá?"

"Naprosto. Tady to máte i potvrzené na papíře." předala mu list předtím, než pokračovala. "100% výsledek se nezobrazí nikdy, tudíž tohle je nejvyšší možné procento, kterého lze dosáhnout. Pane, jste v pořádku?" strachovala se, když si všimla Coulsonova výrazu.

"Ano nic mi není. Mockrát vám děkuji, můžete jít." v podstatě vyhnal Simmonsovou, která byla ještě víc zmatenější, než když vešla.

Jěště několik dalších minut strávil u sebe v kanceláři neustálým zíráním na kus papíru a přemýšlel nad tím, co se právě těď stalo a jak moc mu to změní jeho dosavadní život, než se zvedl ze židle a odešel do kokpitu.

Cestou znovu narazil na skupinu mladých agentů, ke kterým se tentokrát přidala i Jemma, byl však ale moc zabraný do svých vlastních myšlenek, než aby postřehl Skye, jak za ním volá a ptá se ho, jestli by se k nim nechtěl přidat.

Potom co vešel, nic neřekl. Jen se posadil vedle May a sledoval oblohu před sebou. Po několik dlouhých minutách přemýšleni se k ní konečně otočil.

"Dej letadlo na autopilota." poprosil.

"Co?" nechápala Melinda.

"Musím ti něco říct a myslím, že by nebylo dobré, aby si řídila letadlo až se to dozvíš." požádal znovu. To jí situaci nijak nevyjasnilo, znala však Coulsona dost dobře na to, aby mu věřila v tom co říká, a tak udělala přesně o co ji žádal a otočila se čelem k němu. Na dalších několik minut byli oba zticha a když už se May zdálo, že jí nevysvětlí, co se tady krucinál děje, konečně promluvil.

"Od Mexika jsem nad něčím přemýšlel. Zdálo se mi to až moc podezřelé na to, aby to všechno byla jen náhoda. Malá holčička bez rodičů, kterou SHIELD schoval někam do dětského domova ani ne měsíc po tom, co unesli tu naši. Dokonce i věk by seděl." podíval se May do očí, která věděla naprosto přesně kam se tenhle rozhovor ubírá, byla však moc vyděšená na to, aby se dokázala zeptat a tak jen seděla a poslouchala. "A proto jsem dneska ráno udělal něco, co mi to mělo celé vyjasnit. Po snídani jsem z mého, tvého a z hrníčku Skye odebral DNA. Neřekl jsem ti to v případě, že bych se mýlil. Já jsem se ale nemýlil. Odnesl jsem ty vzorky za Simmonsovou a ta mi to potvrdila Mel. Je to ona. Skye je naše malá holčička. Po všech těch letech jsme ji konečně našli." sledoval Melindu, jak se jí v očích hromadí slzy, které se jí nakonec rozkutálely po obličeji. Na nic nečekal a stáhl si ji do objetí, ve kterém několik minut zůstaly a oba zpracovávaly fakt, že mají svoji malou holčičku, o které si mysleli, že už ji nikdy neuvidí, konečně zpátky.

"Nemůžu tomu uvěřit."zašeptala Melinda do Coulsonovi hrudi. "Tak dlouho jsme ji měli před očima a nic jsme netušili."

"Já vím. Já vím. Na tom už přece ale nesejde. Je tady May a nikdo nám ji už znovu nevezme." přitáhl si ji k sobě jěště blíž.

"Několik dalších minut byli zticha, nakonec to byla ale May, která to ticho protla.

"Nesmíme jí to říct." vydechla a více než Phila šokovala.

"Co?" odtáhl se na délku paží, aby na ni viděl.

"Nesmíme jí to říct." zopakovala.

"Mel, co vyvádíš? Jistě že jí to musíme říct. Zaslouží si vědět pravdu." snažil se jí tenhle pitomý nápad vymluvit.

"Ne nezaslouží!" vyletěla ze židle. "Zaslouží si někoho lepšího." zašeptala než se do ní zpátky svezla.

"Mel..." začal Coulson, May ho však hned utla.

"Nezaslouží si mě. Zaslouží si někoho lepšího. Ty to nechápeš. Celou dobu co je tady jsem na ni byla tvrdá, víc než bych měla. Zvláště pak potom s Milesem. Ona...tohle...tohle ji strašně zklame." zašeptala a slzy se jí znovu rozkutálely po obličeji.

"Teď mě dobře poslouchej! Ano, možná si na ni byla tvrdá, ale Skye si tě váží a rozhodně nebude zklamaná. To mi věř." podíval se jí do očí,které byli celé červené od pláče. "Jestli chceš řeknu jí to sám, ale rozhodně jí to řeknu. Nemůžeme jí lhát Melindo. To si doopravdy nezaslouží." chytil ji za ruce.

Nakonec May přikývla "Dobře, řekni jí to." a oba se zase ponořili do ticha, moc zabraní do svých myšlenek, aby mohli poslouchat toho druhého. Oba ale mysleli na to samé. Na jejich dceru, kterou měli měsíce před očima.

První kapitola je na světě. Abych se přiznala nikdy by mě nenapadlo že se do něčeho takového pustím a naráz je to tady. Doufám, že se to dalo číst. Příběh je to úžasný tak doufám, že jsem ho nepokazila mou úděsnou angličtinou :D...