Tedy aspoň konec mých schopností,smrt přijde až potom......
Vzpamatovala jsem se z prvotního šoku,a vystřídal ho pouhý pud sebezáchovy.Začala jsem sebou trhat a mlatit,hlava nehlava.Druhý muž musel Draca pustit aby pomohl s mím svázaním.Draco,volný,se na mě podíval.Nenápadně jsem kývla,musí se zachránit,po něm nepůjdou.Musí utéct,byla jsem si jistá že se dobře skryje a potom mi bude chtít pomoct.Začala jsem sebou ještě víc házet,aby si mě všimla i Fleur.Podařilo se,znechuceně ke mě přistoupila a ohrnula nos.Draco využil možnou příležitost,nejdřív nenápadně couval a pak se obrátil a potichu zmizel.Ničeho si nevšimly,pořád se snažili zkrotit mě. ,,Radím ti dobře,spolupracuj nebo ti odeberu na pár hodin sílu." ,,Ale když budu bez schopností,tak mu budu k ničemu." rysy jí ztvrdly,uvědomila si svojí nevýhodu.Vítězně jsem se ušklíbla. ,,No ale trošku pochromaná být můžeš." úsměv se mi ztratil z tváře.Nebála jsem se vlastního utrepní,ale až mi budou brát schopnosti nebudu schopná se bránit.Viděla moje zpozornění,sladce se usmála. ,,Takže chlapci,který z vás se toho zhostí?" ptala se jakoby šlo o objednávku v obchodě.Bylo absurdní jak si užívala moje utrpení,ale jednou jí to vrátím,i s úroky. ,,Já se toho ujmu." hezoun,skvělé!Druhý poodstoupil k Fleur,aby si užil tu podívanou. ,,Dej jí co proto Jacobe." takže Jacob,pěkné jméno.A teď mě bude tenhle kluk mlátit,vážně super...Blonďaté vlasy mu kontrastovali s výraznýma modrýma očima.Byl to takový ten typický lamač dívčích srdcí,kolik holek asi už potrápil?Počkat!Napomenula jsem se v myšlenkách,vážně přemýšlím o tomhle?Za chvíli ze mě vycucnou magii,teď mě zmlátí a já přemýšlím o lamači srdcí...
O tom,že prostě umřu jsem se smířila už když jsem se s Connorem líbala ve skladu.Věděla jsem co mě čeká,nebudu se třást strachy před mím koncem.Jestli to má být konec,tak ať je zábavný,ne depresivní.Vzpomněla jsem si na všechny,Rebecca,Fred,Cedrick,Draco,Connor,Lilian,Harry,Hermiona,Snape.Všechny které jsem za poslední dobu poznala,všechny kteří pro mě něco znamenali.Kéž bych jim mohla aspoň říct sbohem.Fredovi jsem slíbila že se vrátím,Cedrick neví kde jsem,Rebecca na mě spoléhá a Draco mě podržel při téhle pouti za smrtí.Sice jsem si řekla že brečet nebudu,ale zrádné slzy se vyvalily jako vodopády. ,,Copak,snad nám tu neberečíš??" ,,Není to kvůli tobě,nebo smrti.To víš." Fleur ztvrdl úsměv na rtech,věděla co pro mě znaméná rodina a přátelé.V tom jediném mě chápala.
,,Do toho..." šeptla jsem.Jacob vyndal dýku a začal mě jemně řezat do kůže na rukou.Nejdřív mě museli oslabit,proto ta krev.Když byl hotový podkopl mi nohy,takže jsem před ním klečela.Koukala jsem do země,znovu se mě zmocnila otupělost,díky ní jsem necítila bolest.Lehce mi zvedl bradu,díval se mi do očí,ale vypadal spíš ustaraně než násilně.Vytáhl hůlku a poodstoupil. ,,Krucio!" začala jsem se zmítat v křečích,zapomněla jsem jak tahle kletba bolí.Hučelo mi v uších a před očima se zatmívalo,lebka jakoby se měla rozkočit.Škubala jsem sebou jako při elektrošocích,nevydávala jsem žádný zvuk,bolest byla tak čerstvá že mě udržela dokonale paralizovanou.Přestal,jenom jsem ležela a težce dýchala,na útěk jsem neměla sílu ani odhodlání...
Co mě ale překvapilo,že všichni ztuhli.Nevěděla jsem čím,ale bylo to očividné.Přicházel..Před očima jsem opět viděla obrazy mučených lidí,násilné smrti,sebevraždy.Musela jsem pryč,hned.Jako slaboch jsem se začala plazit po zemi,dál od něj.Nikdo mě nezastavil,šel si pro mě sám...
Nohy mi vypovídali službu,a mě zbyly už jenom ruce.Házela jsem všechno z cesty k mému útěku.Zbaběle jsem se snažila uniknout.Vznesla jsem se do vzduchu,jako pírko.Děsila jsem se pohledu na něj.Otočil si mě k sobě,díkybohu mu nebyl vidět obličej,protože mě přes hlavu přehozenou kápi,ale strachu mi to neubralo.V ruce měl hůlku z habrového dřeva a blánou z dračího srdce,mířil mi sní přímo na srdce.Cítila jsem jak se mi svírá hrdlo,nemohla jsem popadnout dech,ochromil mě můj vlastní strach.
Sklonil hůlku a já z žuchnutím dopadla na zem.Hezoun s tím druhým mě postavili na nohy a dotáhli doprostřed mýtinky.Opustili mě a já zůstala schoulená ve světle kruhu,třásla jsem se jako kdybych měla zimnici.Cítila jsem jak se ke mě zezadu blíží,už to tady bude,ztratím schopnosti...
Jak jsem čekala,přiložil mi prsty na spánky a přišla i bolest.Z očí mi vytryskly zrádné slzy,jekot mě ochromil.Ale ječela jsem to já,moje vlastní zděšení mě ochromilo a uzamklo.Z žil se mi vylevala síla přímo k němu,,jsem ztracená.Když už jsem věděla že bude konec,začala jsem si všímat okolí.Fleur,hezoun a hromotluk leželi na zemi v bezvědomí.
Co mě překvapilo ale ještě víc,u hezounových nohou se skláněl Draco...
ČTEŠ
New girl, love and surprise,..
FanfictionNástup nové studentky do Bradavic? Podivná dívka přicházejíc z jiné části země, neví jestli to byl vůbec dobrý nápad nastoupit do nové školy. Ovšem znovushledání s láskou, bratrem a největším přítelem jejího života jí vše usnadní, ale na jak dlouho...
