3.Draco Malfoy

821 27 2
                                    

Šla jsem spát asi ve tři hodiny ráno,super zítra první den a já jdu spát ve tři.Se Cedricem jsme si povídali asi ještě další 2 hodiny.Nemohla jsem usnout,pořád jsem se vrtěla a přemýšlela o Cedricovi,až mě nakonec spánek přemohl.
Ráno,tak brzy?To snad ne!Vždyť jsem před chviličkou usla.No co se dá dělat?První školní den na mě čeká..
Co se týče učení,tak škola proběhla celkem dobře.Žádné problémy s učiteli ani nikým jiným,jenom jeden člověk mě neustále pozoroval.Blonďatý kluk s šedivýma očima,byl hezký o tom se nedalo pochybovat ale něco na něm bylo ještě víc.Ty oči mě fascinovali,šedé jako bouřkové mraky,takové oči jsem ještě neviděla.Vždycky když jsem se na něj snažila nanápadně kouknout,naše oči se setkali,koukal na mě,pořád.Dnes toho ale na mě bylo moc,potřebovala jsem chvíly o samotě,bez všech lidí co jsem dnes viděla.Schovala jsem se do jedné prázdné třídy a sedla si vzadu do rohu.Nikde nikdo to bych si mohla vyzkoušet svoje schopnosti.Mám už od dětství vrozené jisté schopnosti,umím ovládat živly.Ne hůlkou,pouze svou vlastní myslí.Stoupla jsem si,dala ruce před sebe a soustředila se.Z rukou mi vyšlehly plameny,jediným pohledem jsem je uhasila vodou.Potom jsem si klekla a dala ruce na dřevěnou podlahu,z ní začaly růst drobné výhonky které jsem jedíným fouknutí zmrazila.Výborně,pro dnešek to stačí.Sice se to zdálo jako naprosto jednoduché,ale mě to vysílilo.Znovu jsem si musela sednout.15 minut,15 minut už uplynulo,jen jsem seděla a zírala před sebe.Najednou se rozrazily dveře a dovnitř vtrhla líbající se dvojice,byla to nějaká dívka s rezatými vlasy a ten blonďatý kluk,co na mě předtím koukal.Nechtěla jsem je vyrušit ale nebudu svědkem tohohle dění po celou dobu.,,Ehm ehm." slyšeli mě,holka utekla a blonďák jen stál a koukal na mě.,,Pardon,nechtěla jsem rušit.Už půjdu." vyrazila jsem ke dveřím,ale on mě chytnul za loket.,,Kdo jsi?" ,,Elisen,Elisen Moorová." ,,Já jsem Draco Malfoy." ,,Jo,tak ráda tě poznávám,i když v téhle situaci zrovna nevím." ,,Jo tamto! Promiň já,no to je jedno..." ,,Už budu muset jít.Ahoj." ,,Ahoj." tak tehle rozhovor byl zvláštní,sice se zdal být normální ale on měl divný ton v hlase.Svůdný ale zrověň nebezpečný.S předstíraným klidem jsem odešla ze třídy a pokračovala někam pryč,udělala jsem tu chybu,otočila jsem se.Díval se za mnou,pousmála jsem se a on mi ůsměv oplatil.
Cestou k Zapovězenému lesu jsem myslela pořád na něj,byl tak zvláštní,přitahoval mě.Zapovězený les,jediné místo kde by mohl být klid,doslechla jsem se že jsou tu testrálové,viděla jsem je už mockrát a vždy mě dokázali uklidnit.Našla jsem je,poznali že jim neublížím a nechali mě abych si je pohladila.
U testrálů jsem strávila asi hodinu,ale neopouštěl mě podivný pocit že mě někdo pozoruje.Splašeně jsem se otáčela,na tohle mám šestý smysl,někdo mě sleduje.Začala jsem utíkat jako šílená,někdo tu je a sleduje mě,vím to.Nekoukala jsem na cestu a běžela hlava nehlava.Au,do někoho jsem narazila,nejdřív se mi zatmělo před očima a chvilku se vzpamatovávala.,,Jsi v pořádku?Nechtěl jsem tě vyděsit." to je on,zvedla jsem oči,stál tam s ustaraným výrazem ve tváři.,,Jsem v pohodě,jenom jsem se lekla." nabídl mi ruku a já s radostí přijala,pomohl mi se zvednout ale když jsem vstala byli jsme u sebe blíž než předtím.Očima jsem prostudovala každou část jeho obličeje,nádhera.Odklonila jsem se.,,No,už asi půjdu." ,,Už zase?Neprcháš předemnou nějak často?" ten jeho úšklebek,no to snad ne,on mě ničí.
Doprovodil mě až ke koleji,čekala jsem pusu na rozloučenou ale jenom jsme se normálně rozloučili.A zase se na sebe otočili a usmáli se na sebe.Bože můj,on se mi vážně líbí.


New girl, love and surprise,..Kde žijí příběhy. Začni objevovat