let me love you ; dylmas

//kapitola 1//

  Thomas's pov
 Ležel jsem na posteli v mým novým pokoji a novým bytě zároveň.No,hádejte,kdo má největší štěstí na světě a přestěhoval se s rodinou do Beacon Hills z Londýna? Ano,přesně tak-já.Můj pokoj je ještě nevybalený,jenom jedna velká postel uprostřed pokoje a okolo krabice.Vyvolávalo to ve mně pocit deprese,ale byl jsem až moc línej se zvednou a vybalit si.Zítra jdu do nový školy,což je podle mě taky úplně super-jo,furt mluvim sarkasticky-.Přišla máma se slovy ,,Je večeře.zlato'' ale já dělal uraženýho a prostě počkal do večera,než všichni usli a v noci šel ''vykrást'' ledničku.Se sušenkama v puse jsem -znova- ležel na posteli a přemýšlel o zítřku.Najdu si tady vůbec nějaký kamarády? A co holky? Z toho všeho přemýšlení jsem musel usnout a probudit se až ráno na otravnej hlas budíku.Ne,nebyl to vlastně ani budík.Byla to moje sestra Ava. ,,Thomasi,prej jestli hned nevstaneš,přijdeš první den pozdě.'' její hlas se mi nepříjemně rozezněl ozvěnou po pokoji. ,,Kolik je?'' zamumlám do obalu sušenek. ,,Půl 8'' s tímhle práskne dveřma a tím mi způsobí infarkt.A tak se po krásným -furt musím mluvit sarkasticky- budíčku vypravoval do školy a bylo mi jedno,jestli přijdu pozdě nebo ne.  

Dylan's pov 

  Ráno mě probudil otravný budík, který mám nastavený na půl sedmé. Zamáčknu ho a ještě tak pět minut zírám do stropu a přemýšlím. Poté se neochotně zvedám z vyhřáté postele a udělám si přípravu do školy. Proč by jsem si jí dělal večer, když můžu ráno. Jak jinak, Dylan prostě nechává všechno na poslední chvíli. Namířím si to do koupelny, kde si vyčistím zuby a upravím vlasy. Zkontroluju čas a zjišťuju, že mám ještě chvíli a tak si udělám kakao. Uznávám, možná to nebyl až zas tak dobrý nápad, protože po zubní pastě to opravdu nechutná moc dobře

Thomas's pov 

  Nakonec jsem dojel do školy na mojí motorce a stihl jsem to přesně.Zeptal jsem se nějaký holky -podle mě roztleskávačky- kde je ředitelna.Rovně,v pravo a pak v pravo.fajn,nakonec jsem do ředitelny dorazil ale nejdřív jsem skoro vešel do místnosti pro uklízečky. ,,Dále'' řekne ředitel a já vstoupím.Po asi 10 minutách mluvení mi konečně řekl,že mám jít do své třídy.Ta je prej nakonci týhle chodby B42.zaťukám a pak už jen slyším holčičí hlas,co říká ,,Dále'' s nádechem otevřu dveře a poté zavřu. ,,Uhm,jsem-'' ,,Thomas,že?'' přeruší mě docela stará blond učitelka . ,,Já jsem učitelka Paigeová,sedni si někam na volné místo'' mávne rukou,oddychnu si,žadný zbytečně dlouhý představování. Teď mám ale na výběr.Buď si sednu k asiatovi,kterej vypadá jako zhulenec a sedí ve 3 lavici nebo k nějakýmu -docela dobře vypadajícímu- brunetovi,kterej sedí ve 4 lavici.Nakonec si sednu k brunetovi,hned za asiata,protože usoudím,že je to dál od učitelky.Sednu si,tašku hodim na zem a učitelka začne zase něco vyprávět. ,,Čau'' prohodím k brunetovi ,,Nevadí,že jsem si sem sedl?'',,N-ne,v pohodě'' řekne brunet.,,Jsem Thomas'' pousměju se.,,Dylan'' usměje se až se mu na tváři objeví ďolíčky.  

Dylan's pov

  Do třídy přišel nějaký kluk,co se představil jako Thomas. Byl vysoký a musím uznat, že byl i docela hezký. Od chvíle,co přišel do třídy jsem z něho nespustil oči. Když mu učitelka řekla ať si vybere místo, kde bude sedět, šel ke mě dozadu. Nepřekvapuje mě to, protože strategie co nejdál od učitelky vyhovuje i mně. Hned se začal seznamovat, super, aspoň bude zábava. ,,Ukázal bys mi to tu o přestávce prosím?'' Zeptá se mě zrzavo-hnědovlasý kluk a stále mu zůstává úsměv na tváři. ,,Jasně, není problém. A jaký máš rozvrh abych ti ukázal hlavně třídy, kde máš dnes hodiny ?'' Oplatím mu úsměv a pozoruju jak vytahuje z batohu papírek na kterém je napsaný rozvrh hodin. Prohlédnu si ho a vidím, že má další hodinu Angličtinu jako já, to mi vyčarovalo ještě větší úsměv. Pak mu lísteček vracím zpět. A přemýšlím, kudy půjdem, abych to vzal popořadě a na nic nezapomněl.

Thomas's pov 
  S Dylanem různě chodíme po škole a on mi ukazuje (PTÁKA) různý třídy. ,,Tady je třída na matiku,vyučuje jí hrozná kráva'' ukáže na třídu. ,,Víš,většinou jsou všechny učitelky krávy'' podotknu. Je to pravda,na minulý škole byla jedna učitelka,která nás normálně šikanovala.Třeba,já jsem uměl test na 4 a ona mi dala 5 i když můj nejlepší kamarád Gally souhlasil,že bych měl dostat 4.Jsou to hrozný krávy,všichni a učitelové jsou ještě horší.,,No a tady máme teď společnou hodinu-angličtinu'' ukáže Dylan ke třídě,která je úplně nahoře.Opřu se o zábradlí a vydejchávám ty schody.,,Tu máš taky se mnou?'' zeptám se a vydechnu. ,,Jo'' přikývne. ,,Super,vypadá to,že seš zatim můj jedinej kamarád.'' ušklíbnu se.,,Ty můj taky'' řekne Thomas.,,Počkej co? Ty nemáš kamarády?'' zvednu zaskočeně obočí.Jen pokrčí rameny a opře se naproti mně.Jak je to možný? Vždyť se hezky oblíká,je i pěknej -nohomo- a je i v pohodě,dobře se s ním povídá. ,,Taktoteďjakoževůbecnechápu'' řeknu rychle a kývnu ke třídě,protože se rozezvoní zvonek.S Dylanem si sedneme zase do poslední lavice a před nás si sedne ten asiat.Zase.V půlce hodiny si otevřu sešit a začnu do něj čmárat naší učitelku.Dylan mi pak vezme tužku a dokreslí jí podbradek,vousy,bradavici a  bublinu,která říká 'Mohla bych se dát na miss '.Oba se začneme smát.  

Dylan's pov
  Učitelka si toho všimla a přikázala nám, papírek jí dát. Thomas jí ho neochotně podal a úsměv z jeho tváře se vytratil. ,,Thomas, že ??'' zeptá se učitelka, on jen přikývl. ,,Jdi za ředitelem a hned'' zvýší na něj hlas. ,,Problém bude ten, že tam Thomas nepůjde, protože ten obrázek jsem kreslil já'' usměju se a jsem na odchodu do ředitelny. Vůbec mě to netrápí, protože jsem se zastal mého jediného kamaráda a navíc ty ''hnusný'' věci jsem kreslil opravdu já. Učitelka na mě zůstala koukat, jelikož já jsem nikdy nebyl problémový a najednou tohle. Od ředitele jsem stejně jen dostal přednášku o tom jak se mám chovat a zatím jsme zůstali jen u toho, že budu po škole. Další hodiny bez Thomase ubíhaly pomalu. Po skončení vyučování jsem se odebral do třídy pro poškoláky a vidím, že na mě mává Thomas ze zadní lavice a tak jdu za ním. ,,Co tu děláš ??'' Řeknu překvapeně. ,,No, učitelka si stejně nedala říct a myslela si, že to nemáš ze svojí hlavy tak mě pro jistotu taky nechala po škole.'' Zasměje se. ,,Ta je blbá'' plácnu se do čela a smějem se s Thomasem dál .

Thomas's pov

  ,,Ale ten pohled očitelky stál za to'' řeknu a zase se začnu smát. ,,To máš pravdu'' začne se smát a tleskne u toho. ,,A odkud ses přistehoval?'' zeptá se Dylan,když se uklidníme. ,,Z Londýna'' ,,Wow,co děláš tady v takový prdeli?'' udiveně se zeptá. ,,Noo,rodiče se rozešli a tak jsem se se sestrou a mámou přestěhoval sem.'' bylo to divný,nikdy bych nikomu hned takhle po pár hodinách nesvěřoval můj deprimující život.Ale u Dylana to bylo jiný,přišel jsem si,jakobych ho znal celej život a že mu můžu říct cokoliv. ,,Aha,ou,řekl bych,že mi je to líto ale vlastně ani není,protože bych nepoznal tebe'' natočí hlavu na stranu.Začnu se houpat na židli. ,,A co ty a tvoje rodina?'' zajímám se.,,Uhm,mám o 2 roky mladší sestru Holland,sice je to pinda ale občas je i v poho.No a máma s tátou jsou spolu,bydlíme tady už od mýho narození a víc asi nic'' dořekne.Zasměju se nad tím,jak řekl o sestře,že 'je to pinda ale občas je i v poho'Najednou mi podklouzne židle a Dylan se mě snaží chytit ale místo toho spadneme oba dva.No a tak ležíme na zemi a opět máme záchvat smíchu.Bylo by docela divný,kdyby sem teď přišla učitelka.No jako,co by si asi pomyslela? Dva ležící kluci na zemi,neustále se smějou a vypadaj u toho jako zmutovaný lachtani. ,,Co to tu provádíte?'' vyděšeně se na nás dívá učitelka.Aha,jakobych to neříkal.,,Už můžete jít domů,příště nedělejte takovej rachot!'' křikne. ,,Vy děláte rachot,když na nás křičíte'' řeknu a rychle okolo ní s Dylanem proběhneme,aby jsme nemuseli být další den po škole.