//kapitola 4 //

553 38 6
                                    

Thomas's pov

,,Asi takhle,ta holka,se kterou jsem chodil mě podvedla,což jsem zjistil,dělá hodně holek a dneska je to fakt těžký,najít jinou holku.No takže tak jsem to myslel.'' usměju se. ,,Proč se ptáš?'' nadzvednu obočí.

Dylan's pov

,,Musím pro to mít nějaký důvod ??'' Usměju se a na zazvonění se zvedám z lavice a odchází do učebny chemie. Úspěšně přežiju den ve škole a pomalu jdu domů. Opět nikdo není doma a tak píšu Tommymu. D: nechceš dneska jít zas ven ??T: Pokud nikdo nemá narozeniny tak klidně.D: a na náměstí už trefit dokážeš ??T: To nevím, byl bych si jistější kdybys pro mě došel.

Thomas's pov

Došel jsem domů a se zahučením jsem skočil do postele.Konečně doma.Myslel jsem,že usnu ale přišla mi zpráva od Dylana.-tamto co si psali proste- D: Fajn,kde bydlíš?T: Sun Street 1418 D: To je kousek,hned jsem tamT: Okej,čekám.Než zazvoní zvonek,byl jsem na různých sociálních sítích.Twitter.Instagram,Facebook a tak.Když se domem rozezní zvonek,jen doufám,že mu neotevře sestra nebo máma.Co nejrychleji si vezmu potřebný věci a rozeběhnu se dolu.Ale pozdě,u dveří stála mamka a povídala si s Dylanem.Zrovna ho zvala dál.,,No,mami my jdeme ven,možná příště" řeknu a vyjdu ze dveří.Dyl mě následuje. ,,Co takhle kino? Dávaj V zajetí démonů 2!" snažím se nasadit 'puppy face' .Má vůbec rád horory? Kdo ne? Jsou boží.

Dylan's pov

,,To zní jako fajn nápad'' ve skutečnosti ani trochu. Horrorů se ''bojím'' a pak nemůžu 3 dny spát, protože pozoruju jestli se někde něco nehýbe a nebo poslouchám kde se co šustne. Ale co bych pro Thomase neudělal, že ?? Když stojíme před kinem tak se mi tam chce jít pořád míň a míň. S Thomasem se rozdělíme, on kupuje lístky a já nám colu a popcorn. Vejdem do sálu a usadíme se na svá místa. Horror začíná.

Thomas's pov

Celou dobu zaujatě sleduju horor.Občas se podívám na Dylana,jestli se nebojí nebo jestli náhodou neusl.Má vykulený oči a vždycky sebou úplně cukne,když je tam něco strašidelnýho.Nenápadně se tomu zasměju a dál sleduju.Když jsem se natáhl pro popcorn,omylem jsem chytil Dylanovu ruku,místo jídla. ,,Eh,sorry" omluvím se.Ok,tak tohle bylo trapný.Bůh ví,co si teď myslí.

Když horor skončil,už byla tma.,,Bylo to super!" řeknu nadšeně.,,Jo,jasný" nejistě řekne Dylan. ,,Hele,jestli ti jde o to,jak jsem tě chytil,bylo to omylem,takže si o mně prosím nemysli,že jsem tě tam chtěl znásilnit nebo něco" tentokrák se zasmějem oba.,,Ne,dobrý,jenom už musím tudy takžee,čau" mávne a rozejde se domů.

Když už skoro spím,zapípá mi telefon.wtf?!
Dylan: Spíš?
naťukám mu rychlou odpověď
T : Snad se nebojíš?
Jsou 3 ráno,ještě že je zítra sobota.

Dylan's pov

Něco se hlo v rohu pokoje a tak jsem hned napsal Tommymu. D: Spíš?T: Snad se nebojíš?D: Možná trochu... něco se hlo v rohu u dveří.T: Ale prosimtě, to nic není. Jen se ti něco zdálo.Uklidňuje mě Thomas, ale já vím, že tam něco je a tak rosvítim lampičku. No to nene. Já mám v pokoji myš ?? Jako vážně ?? Skáče tam v rohu, škrábe na zeď a snaží se dostat pryč.D: Planej poplach. Je to myš:D. A omlouvám se zda jsem tě zbudil.

Thomas's pov

Nad jeho zprávou se zasměju.
T: S těma mám hrozně moc zkušeností a v pohodě ale te$ si pojď psát,protože neusnu (seru na s nebo z nevim co tam ted je :d)
Když si vzpomenu,jak mi v pokoji lezla myš a já se jí bál až tak,že jsem vylezl na kolečkovou židli a jel na ní otevřít dveře,aby utekla pryč.Jasný Thomasi,hororů se nebojíš ale myši jo,super.

Dylan's pov

O čem si chce asi tak psát. Já stojí v mém pokoji s koštětem, chodbu jsem připravil tak aby ta mrška nemohla nikam utéct a teď jen zbývá otevřít dveře mého pokoje a připravit se na dobrodružství. Tak jo pomalu ty dveře otevírám a hned jak je tam malá škvýra tak ta myš proklouzne na chodbu. Dveře do pokoje zavřu a tu myš se teď snažím smetákem dotlačit až ke vchodovejm dveřím a vyhodit ji ven. Ano nepoužívám pastičky, nemám je rád a proto raději vzbudím celej barák.
D: Myš je venku. A jsem připraven si psát, ale o čem ??
  T: wauu,ty hrdino.Nevim,co děláš zítra?
D: Zítra se nejspíš budu válet celý den v posteli, protože nemám nic jiného na práci.Ty ? 

  T: Nejspíš taky,nepodnikem něcoo?
D: Ale co ?? Jinak na horror mě už nedostaneš:D
T: Někam do baru? Vždyť si říkal,že si s hororama v pohoděě
 D: po pravdě.. ani trochu v pohodě nejsem, ale to je na dlouhé vyprávění:D jo a k tomu baru, tak souhlasím
T: aww,neboj se Dyle,je to jen myška :DDD.Fajn,tak asi dobrou  
 D: Dobrou Tommy

Thomas's pov 
 Ráno jsem vstal-teda.. V poledne jsem vstal a hned zkontroloval můj telefon.Měl jsem 1 žádost od přátelství a hádejte od koho byla.Od Minha.Přijmul jsem jí a hned vstal,což jsem asi neměl dělat,protože se mi zamotala hlava a tak jsem si musel sednout zpátky.Pokus 2 -POMALU jsem vstal a šel tentokrát v pohodě hned do kuchyně. ,Dobré ráno'' řekne mamka. ,,Co bude k obědu?'' zeptám se a nakouknu jí přes rameno.Jakmile vidím nějakej salát,odstoupím a z šuplíku si vezmu brambůrky. ,,Moc zraví,dneska neobědvám'' řeknu mamce a hned se zase zavřu v pokoji.Skočím do postele a napíšu Dylanovi.

 T: Čauu.tak v kolik a kde dneska?  


Dylan's pov
  Zdál se mi sen o mě a Thomasovi, zrovna nebylo daleko od ehm.. sexu a nějakej debil mě probudí. Zabručím do polštáře a pak se podívám kdo mi to napsal. Aha to je Tommy tak nevadí, beru zpět, on není žádnej debil, ale ta nejlepší osoba na světě. Když si uvědomím, že už tam je docela hodně dlouho ''zobrazeno'' a já neodepisuju tak rychle zkomolím nějakou odpověď.
 D: ahoj, buď v pět na náměstí  

Thomas's pov
  T: Okej,už trefím,neboj
 odešlu mu rychlou odpověď a pak celou dobu až do 4 koukám na netflix a jím všechno,co mi přijde pod ruku.V půl 5 se rozhodnu,že bych asi měl něco dělat.A tak jsem vstal a šel rovnou ke skříni.Oblíkl jsem si černý trochu uplý džíny s dírama,bílý tričko a černou kožennou bundu i přes to,že bylo venku asi 23 stupňů.Vyčistil jsem si zuby,prohrábl si vlasy a napsal Dylovi.Thomas 16:52 ; Už jdu.obuju se a jdu na náměstí.  

Dylan's pov

  Ležím v posteli koukajíc na seriál a někdo mi napíše, je to Tommy s tím, že už jde. Chvíli přemýšlím, proč mi to píše a pak si to uvědomím, náš sraz. Ja jsem mohl zapomenout ?? Plácnu se dočela a pak rychle vstanu z postele, něco na sebe hodím, veznu si mobil,klíče, peněženku a běžím na náměstí sprintem. Snad dlouho nečeká. Na náměstí příběhnu celý udýchaný, že sotva pozdravím Thomase. Vydýchávám celou tu vzdálenost od mého domu na náměstí a funím jak medvěd. Když popadnu konečně pořádně pozdravím. ,,Ahoj'' usměju se a on mi úsměv oplácí.

Thomas's pov 
   Přišel jsem na náměstí,ale Dylan nikde.Koukl jsem se na čas.Bylo 16:58 takže má ještě 2 minuty.Opřel jsem se o nějakej strom a čekal.Když konečně přiběhl,vydejchává běh a pozdraví.,,Čau'' pozdrav mu oplácím a sjedu si ho pohledem. ,,Tys běžel? Pane bože,kvůli mně jsi nemusel běžet'' dám i ruku na srdce.No vážně,už jsem přece zmiňoval to,že bych neběžel ani kdyby mě honil nějakej obří pavouk.,,Takžee,koukal jsem,že je tady kousek nějakej bar,vypadlo mi jméno ale o je fuk.Je pár ulic odtud,chceš jet busem nebo?'' zvednu obočí a čekám,na jeho odpověď.


let me love you ; dylmasKde žijí příběhy. Začni objevovat