Dylan's pov
Už na náměstí čekám tak deset minut, ale Thomase nevidím. Kde může být, snad se neztratil. Tak čekám ještě pět minut a pořád nic, raději mu napíšu.
D: Tak co kde jsi ??
T: Já ti ani nevim.
D: Tak to seš dobrej. Takže mi chceš říct, že jsi se ztratil ??T: Asi jo..
D: A tak mi aspoň řekni u čeho stojíš a jak to tam vypadá. Dojdu pro tebe.
T: Je tu zelenej barák a u toho stojí cedule s autem.
D: Jo jasný to nejsi moc daleko. Hlavně tam zůstaň a nikam nechoď.
Telefom jsem uklidil do kapsy a šel jsem za Thomasem, ale jak se tam dostal to fakt netušim. Už z dálky poznávám známý obličej a tak zamávám a čekám až ke mě Thomas dojde. ,,Jak se ti povedlo obejít náměstí obloukem a dojít sem ??'' Uchechtnu se. ,,Šel jsem podle google map a nějak mi to nevyšlo'' pokrčil ramena a pak je zas nechal spadnout dolu. Cestou do pizzerie jsme spolu nemluvili a bylo takové to trapně ticho.
Thomas's pov
,,Vím jen jednu věc'' řeknu najednou. ,,Co? Jakou?''nechápavě se na mě Dylan podívá. ,,Vím to,že už nikdy nebudu používat google maps a radši budu používat tebe'' uchechtnu se. ,,Jo,to příště radši udělej'' zasměje se Dylan. ,,Jak je to ještě daleko? Umírám hlady'' ,,Ještě kousek'' řekne Dylan. ''Už víš,jakou si dáš?'' zeptá se Dylan.Zmateně se na něj podívám. ,,Jakože pizzu'' zamrká. ,,Oh,pane bože! Jo,asi sýrovou,ty?''zasměju se.V tu chvíli jsem to blbě pochopil.S tou otázkou mi to přišlo,jakoby jsme šli spíš do bordelu. ,,Hawaii,nejspíš'' pokrčí rameny.,,Jo,jsme tady'' Dylan zatočí do nějakýho obchodu a já jdu hned za nim.
Dylan's pov,,Takže jednu sýrovou pizzu a jeden hawai'' usměju se na prodavačku a zaplatím za nás oba. ,,Zvu tě'' otočím se na Thomase a jdem si sednout ke stolu. ,,Nemusel jsi to za mě platit'' namítne. ,,Nemusel, ale chtěl jsem.'' Zasměju se a miknu rameny. Potom už jen čekáme až nám přinesou pizzu. ,,A co holky ??'' Zeptá se. Ve mě hrkne až se zakuckám. Kdybys jen věděl kamaráde. ,,Holky ?? Dobrý'' zalžu. ,,A tobě se nějaká líbí ??'' Kouknu mu do očí a čekám až odpoví. ,,No to úplně ne, ale ta jak sedí úplně v první lavici není špatná. Tmavý vlasy..'' ,,Myslíš Kayu'' skočím mu do řeči. ,,Jo přesně tu'' usměje se a spokojeně se zakousne do kousku pizzi. Já ji rychle zhltnu a chystám se k odchodu. ,,Promiň Thomasi, ale už budu muset jít. Trefíš domů sám ??''*
Thomas's pov
,,Uhm,jo snad jo a díky za tu pizzu'' mávnu na Dylana s plátkem pizzy.Jen mávne a už odchází.Co že tak najednou musel jít? Když dojím pizzu,zvednu se k odchodu. ,,Ahoj'' přijde ke mně ta ...Kaya? Snad jí tak Dylan nazval. ,,Čau'' usměju se na ní. ,,Ty seš tu novej,že?'' zvedne obočí.Jen kývnu a vydám se ven s Kayou v patách.,,A jak se ti tu zatím líbí?'' ptá se a nejspíš mě jde doprovodit domů.,,Jo,ujde to tu ale Londýn je Londýn'' pokrčím rameny. ,,Ty jsi z Londýna?'' nadšeně se zeptá.Jen znova kývnu.,,No,viděla jsem tě přijít s Dylanem,ty se s ním bavíš?'' Nechápu,proč bych neměl.,,Jo,je v tom nějakej problém?'' zvednu levý obočí. ,,Ani nespíš..mojí kamarádce Rose se líbí tak mě napadlo,jestli by ses u něj nemohl nějak za ní přimluvit'' sladce se usměje.,,Noo,můžu to zkusit ale ani jí neznám takžee'' ,,Jo,v pohodě.Tak díky a uvidíme se zítra ve škole'' obejme mě a pak jde zase tím směrem,kterým jsme vyšli.
Dylan's pov*Došel jsem domů a přemýšlel. Co jsi jako čekal Dylane ?? Že si nabrnkneš nějakýho hezkýho kluka a bude teplej jako ty ?? No to těžko. Najednou mi cinkne mobil a ani se nemusím dívat a vím kdo to je, protože mě nikdo jinej nikdy nepíše.
T: Řekl jsem snad něco špatně, že jsi šel tak rychle domů ??
ČTEŠ
let me love you ; dylmas
FanfictionCítil jsem se nějak dobře když jsi řekl mé jméno.Vše co od tebe chci je,aby jsi to cítil taky.