Královská Rodina -My Little Pony FanFikce (Dokončeno)

Oslava s překvapením

Dveře do plesového sálu byly zdobené drahokamy. Twilight je kouzlem otevřela a před ní a jejími dámami se objevil prostorný, honosný  sál, který byl vyzdoben balónky a girlandami. Bylo tu několik stolů s pohoštěním a punčem. Uprostřed byl  stůl s obrovským dortem, zdobeným marcipánovými hvězdičkami z Twilightina znamínka. ,,Všechno nejlepší!!!" vybafly odněkud za dortem Celestia a Cadance. Celestii se rozzářil roh a začala hrát hudba. Twilight přišla i s kamarádkami ke stolu. Čestné místo na samém konci stolu zaujímala pochopitelně oslavenkyně. Po její pravici seděla Cadance, Spike, Pinkie a Rarity a po levici Celestie, Applejack, Rainbow a Fluttershy. Celestia podala kouzlem Twilight nůž na dort. Twilight ukrojila z dortu deset kusů (Pinkie chtěla dva). Když všichni spořádali svoje kusy dortu, vstali a šli prozkoumat pohoštění, tancovat, nebo si prostě povídat. Twilight se pustila do řeči s Cadance a Pinkie. ,,Vyzdobily jste to tu krásně!" chválila je Twilight, když si prohlížela výzdobu. ,,Je ti osmnáct Twilight. Musí se to pořádně oslavit!" řekla Cadance. ,,Mě bude osmnáct za měsíc, táta s mámou slíbili, že přijedou!" řekla vesele Pinkie. Cadance na ni vrhla káravý pohled. Twilightin úsměv zmizel. Ohlédla se za sebe. Moc dobře věděla, že jsou tam kresby jejich rodičů a Cadancina táty. Pod obrazy byly položeny květiny. Je to sedmnáct let, co je černá magie zahubila. Měli by z ní radost, kdyby tu byli? ,,Omlouvám se Twilight." řekla smutně Pinkie, když se také podívala na obrazy ,,Zapomněla jsem.". Twilight se otočila zpátky k nim. ,,To nevadí Pinkie." řekla Twilight smutně.

Celestie sledovala, jak se poníci baví, tančí a občerstvují se. Usmívala se. Přála si, aby Twilightiny osmnáctiny byly perfektní a jsou. Najednou se otevřely dveře a do místnosti vběhl strážný. ,,Vaše veličenstvo, dějí se divné věci!" řekl, když k ní doběhl. Celestia se k němu naklonila a on ji pošeptal: ,,Před branou do zámku zničehonic vyrostly ze země krystaly a ze zámecké knihovny zmizela kniha!"
,,Jak to myslíte zmizela?!" říkala stále šeptem Celestia.
,,No zmizela! Bez jediného náznaku jednorožčí magie se vytratila přímo před zraky knihovnice!"
,,A která to byla kniha?"
,,Kouzla Různých Druhů."
Celestia se zarazila - tahle kniha přeci zabila jejího manžela, sestru a švagra!
,,Tak pátrejte, kdo to mohl být." snažila se Celestia uklidnit.
,,Rozkaz!" řekl strážný a zasalutoval. Celestia se narovnala a podívala se na obrazy zesnulých králů Discorda a Sombry a královny Luny. Pak sjela pohledem na Twilight. Byla smutná. Jakto že je smutná? Je jí osmnáct! Pomyslela si. Najednou se odněkud ze zhora ozvala slabá rána a rozlétly se konfety a další vedle a další a další! Twilight zvedla hlavu a užasla. ,,Páni! To je tvoje práce Cadance?" zeptala se ohromeně Pinkie. ,,Ne, kouzlo na vystřelování konfet ani neznám." odvětila Cadance. Chtěla se zeptat své matky, jestli to neudělala ona, ale když se jejich překvapené pohledy setkaly, usoudila, že nejspíš ne. Pak se ohlédla zpět na Twilight. Stále se usmívala. Ať to udělal kdokoliv, aspoň to Twilight rozveselilo. Ovšem pak se najednou denní světlo vytratilo a sál osvětlil  jen matný měsíční svit. Všichni se překvapeně podívali na Celestii. Ta ale zděšeně hleděla do tmy. Přísahala by, že tam viděla nějaký fialový kouř. ,,Jakto že je už noc?!" řekla nechápavě Rainbow. Celestii to vytrhlo z transu. ,,Nevím. Omlouvám se, ale budete muset jít do pokojů, než to vyřeším." řekla a otočila se ke Cadance. ,,Ty taky Cadance.". Cadance, Twilight, Spike a dvorní dámy šly do svých pokojů a povídaly si mezi sebou o té zvláštní příhodě. Když se za nimi zavřely dveře, Celestia rohem opět přivolala slunce. Přišla blíž ke třem obrazům. Na prvním byla její sestra Luna, napravo od ní byl její švagr Discord (manžel Luny) a úplně poslední byl její manžel Sombra. Obrazy byly v dřevěných rámech.

Najednou ji oslepilo jasné světlo. Když si promnula oči a otevřela je, zděšením uskočila. Venku byla opět noc, místnost potemněla a květiny pod obrazy shořely. To, co ji ale skutečně vyděsilo, byly obrazy. Místo Luny se teď na obraze ďábelsky smála černá alicorní klisna v modro-stříbrném brnění a místo hřívy měla třpytivý fialový dým. Místo toho , aby se Discord usmíval v komnatách zámku, se teď ďábelsky smál  uprostřed blesků. Nejvíce ji ale vyděsil obraz na konci. Místo jejího Sombry tam byl šedý jednorožec s černou hřívou a s červeným rohem na čele. Měl na sobě stříbrné brnění, fialový plášť se změnil v rudý a z rudých očí se zeleným bělmem se valil malý cár fialového kouře. Bytost měla špičaté zuby a výhružně se mračila. Místo dřevěných obrazy lemovaly železné rámy  působící  jako mříže.

Celestia ještě couvla. ,,Tak počkat! Náhlá noc  místo dne, zmizení knihy bez jednorožčí magie a krystaly před branou." Celestia se při té myšlence zděsila ,,Ne! To není možné!". Odněkud se najednou začal ozývat ďábelský smích dvou mužských a jednoho ženského hlasu. ,,Nemůže to být možné!" křičela Celestie a otáčela se na všechny strany, aby našla zdroje těch hlasů, ale marně. Pak kouzlem rozsvítila všechny louče v zámku. Hlasy utichly.