Všichni z nás určitě mají doma nějaké to zrcadlo.Je to taková samozřejmost. Dámy před ním jisté tráví i docela dost času. Upravujete se před ním. Díváte se do něj dennodenně. Ale napadlo vás, když kdykoli se do něj zahledíte, ať už si jen upravujete účes, nebo se jen díváte, jak vám to dnes sluší, že vás něco může vidět také? Napadlo vás, že když se do něj podíváte, něco vás může vidět také? Říká se, že zrcadla mohou být posedlá, mohou tam být uvězněné duše. Může to být svět. Je jen jediný způsob, jak to zjistit.
Připravte si věci, které si chcete vzít sebou. Elektronika a veškerý kov neprojdou. Může vás to i zabít. Nyní si musíte stoupnout před zrcadlo, kterým chcete projít. Nejideálnější jsou stará a velká zrcadla, v nich se stačilo udělat pole, které spojuje dva světy. Ty novější nejsou dozrála, mohli byste se zaseknout mezi dvěma světy a putovat jako energie. Nikdy byste se nemuseli vrátit zpět a navěky plout prostorem. Velikost zrcadla je důležitá. Zrcadlo musí být velké tak, abyste se tam jednoduše vešli, takže žádná kapesní zrcátka nepřipadají v úvahu. Světlo je taky důležité, ale nesmí to být moderní technologie. Může to být svíčka, svícen, nebo lucerna. Doporučuje se svíčka, protože zbytek se vyrábí převážně kovový.
Stojíte před zrcadlem, které jste si vybrali. Váš obřad nesmí nikdo narušit. Žádní mazlíčci, ani lidé. Do portálu se nedá vstoupit ve dvojici. Spotřebovalo by se hodně energie a na konec byste ani nemuseli přežít. Ve vaši pravé (,či levé pokud jste levák) ruce svíráte svíčku, kterou máte pod bradou a osvěcujete si tak obličej. Zrcadlo musí vědět, kdo chce vstoupit. Vaši volnou ruku přiložte k zrcadlu a zavřete oči. Položte si otázky, jestli opravdu chcete vstoupit, jestli jste ochotni poznat nový svět. Jen ti, co věří to mohou dokázat. Jen ti, jejichž vůle je pevná se dostanou na druhou stranu. Vaše ruka, jako by se propadala dovnitř, skrz zrcadlo, skrz zeď. Cítíte mírný tlak, který tlačí na vaši ruku. Nesmíte polevit, jinak o ni přijdete. Už není cesty zpět bez ztrát. Za žádných okolností neotevírejte oči, mohli byste uvidět něco, co vidět nechcete. Pomalu přistupte blíže k zrcadlu. Stále svírejte svíčku, bude se vám hodit. Nebojte se, že narazíte. Zrcadlo je vám nyní otevřené. Pokud máte uvnitř dlaň, vstoupí celé tělo. Po malých krocích vstupte dovnitř.
Cítíte mravenčení po celém vašem těle. To je součást procesu. Postupujte dále. Zdá se to být nekonečné, ale jděte dále, ale neotevírejte oči. Poznáte, kdy se máte zastavit. Zastavte se, až mravenčení ustane, teprve nyní můžete otevřít oči.
Je to chodba se spoustou zrcadel. Pokud ucítíte větší tlak, musíte věřit, že postoupíte dál. Pokud se podvolíte tlaku, roztrhá vás. Pokud jste vstoupili do zrcadla, čas se na druhé straně zastavil. Není třeba obávat se toho, že vás někdo bude postrádat. Svíčka je jediný zdroj světla, který je však dostatečně silný na to, aby osvěcoval prostor okolo vás. Nesmíte se ani na okamžik zastavit, musíte pokračovat v cestě. Připadáte si jako ve snu, ale ve snu nemůžete zemřít, tady ano. Nedívejte se přímo do zrcadel, mohly by vás vtáhnout. Pokračujte v cestě za světlem na konci chodby. Světla jsou pokaždé odlišná. Když jste v záři, svíčku zahoďte, už ji nebudete potřebovat.
Zářivé bílé světlo znamená setkání se se svými mrtvými blízkými. Můžete mluvit se svými mrtvými prarodiči, vidět své mrtvé mazlíčky. Zeptat se jich, jak se jim daří.
Modré světlo znamená vstoupení do světa snů. Tento svět neklade mezí, můžete si dělat cokoli, zavolat si kohokoli, mluvit s kýmkoli. Je to propracovanější svět, než ten ve vaši hlavě. Tenhle je skutečný. Vše, co tam žije dýchá, srdce jim bije, mají mysl, mají svědomí... Můžete se zamilovat, oni také. Bytosti z jiných světů s vámi mohou navázat kontakt, elfové a skřítci s vámi mohou sdílet smích. Bytosti, které jsou na Zemi mýtické tu dýchají zdejší vzduch. Nejde sem však zavolat mrtvou bytost.
Pokud však na konci nesvítí žádné světlo. Ani malá jiskřička. Utíkejte, něco vám jde po krku. Něco z jiného světa, do kterého se nemůže vrátit. Prostor mezi světy je nekonečný, musíte toho tvora setřást. Nesmíte se zastavit,nesmíte se otáčet. Jen běžte do té doby, než se objeví záře. Pokud se vám ho podaří setřást, vstupte do záře, ale pokud ne. Pokud se i po tom maratonu nic neobjeví, pravděpodobně jste obklíčeni a tvorové vás odvlečou do zrcadel, kde strávíte věčnost.
Užili jste si to? Mluvili jste se svými příbuznými? Jezdili jste na hřbetě pegasů? Můžete tu samozřejmě zůstat, ale nebude už nikdy cesty zpět. Nikdy už neuvidíte své blízké na Zemi. Nevstoupíte na zemskou půdu. Pokud byste se ale rozhodli pro opuštění tohoto světa, nechoďte přes záři. Stačí se jen posadit a zavřít oči. Představte si zrcadlo z druhé strany. Je to něco, jako když jste pod vodou a díváte se nahoru. Představte si, že u toho stojíte, že jste u zrcadla.
Pokud vaše myšlenky byly dostatečně silné, octnete se za svým zrcadlem. Už nemusíte zavírat oči, nemusíte dělat nic z toho, co jste dělali předtím. Jen položte ruku na zadní stranu zrcadla a pociťte ten chlad Země.Ruka by vám měla začít propadat na druhou stranu, jakmile se to stane, udělejte krok vpřed a vystupte z prostoru mezi jinými světy. Nyní už stojíte na své chodbě, ve svém pokoji. Stojíte tam, kde je vaše zrcadlo.
Pokud vám ruka nepropadne směrem dovnitř, jsou za vámi. Není úniku, jste v pasti. Navždy zůstanete uzavřeni v zrcadle. Čas na Zemi se opět obnoví, ale vy nebudete k dohledání. Zůstanete totiž za zrcadlem. Budete se navěky dívat na svoje blízké, ale nebudete moc nic říct. Budete se dívat na jejich těla, ale nebudete je moci obejmout. Jste zrcadlo. Jste kus nábytku, ale s duší. Jediná možná cesta ven je rozbít zrcadlo, rozbít sebe. Zabít zrcadlo, zabít sebe. Budete volní, ale stanete se jedním z tvorů, kteří střeží světy.
