Rosemary D'Angeli a Poberti

3.Kapitola-Cesta do Bradavic

1.Září, Nástupiště 9 a ¾

Tak už jsem tu, ale stále si nejsem jistá, jestli jsem udělala dobře, protože se strašně bojím o sestru. Já se o sebe postarám, ale co ona? Možná jsem měla zůstat doma a neposlechnout i za cenu jejího života, nebo jsem měla prostě utéct, možná by to bylo to nejlepší řešení. Vlak zahouká a tím mě vyruší z mých myšlenek o sestře, asi už bych měla nastoupit. Když vlezu do vlaku tak jsou skoro všechna kupé obsazená až na dvě vyjímky, kde jsou ti kluci z Krucánků a Kaňourů. Co se dá dělat, otevřu dveře a sundám si brýle. „Ahoj, můžu si přisednout?" zeptám se, hmm doufám, že to vyznělo mile, protože to druhé volné místo je u Malfoye v kupé a já nemám náladu na jeho kecy o tom že mudlorození jsou podřadná rasa atd... „Podívejme se, kdo nám to přišel, není to ta nejčistokrevnější smrtijedka?" uchechtne se Black. „Můžu nebo ne?" zeptám se nervózně, vždy znervózním, když se mluví o Pánovi zla, kterého znám až příliš dobře. Pána zla znám už od malička moji rodiče k němu chovají velkou důvěru a on naopak v ně. Mám takový pocit, že to nebude trvat dlouho a budou chtít, abych se přidala na stranu zla, doufám, že stihnu i se sestrou do té doby utéct. „Samozřejmě že můžeš!" usměje se na mě kluk s oříškovýma očima, milým úsměvem a zjizvenou tváří. „Jsem Remus Lupin mimochodem." Dodá. „Moc děkuju, já jsem Rosemary D'Angeli ale pro přá- v tu chvíli se zarazím, dojde mi, že já se s ním přátelit nemůžu, matka by mě zabila, kdyby zjistila, že se bavím s nečistokrevným tak by, jsem za to krutě zaplatila. „Děje se něco?" zeptá se Remus starostlivě. „Ne vše v pořádku." Usměju se něj. Sednu si a vytáhnu knížku o černé magii, né že by, jsem byla do ní zas takovej blázen, ale vždy se hodí mít přehled o každé magii i o té kterou člověk nepoužívá nebo se kterou se stoprocentně nesetká. V tu chvíli se Black uchechtne. „Problém Blacku?" zavrčím. „Celkem jo." Odsekne. „No tak si ho vyřeš!" usměju se, když vidím, že neví co mi na to odpovědět. „Proč čteš knihu o černé magii?" zajímá se Potter. „Vždy se hodí vědět něco navíc, zvlášť když Pán zla nabývá na moci." „Že to říkáš zrovna ty!" zasmál se Black. „Ano říkám to zrovna já protože si ani neumíte představit jaké to je, když mu stojíte v tváří v tvář a modlíte se, aby měl dobrou náladu a nezabil vás za to, že jste bez dovolení promluvili." Řeknu ledovým hlasem, který obvykle používám, když mluvím s rodiči nebo někým koho nenávidím. Po tomhle prohlášení mi už konečně dali pokoj a já se v klidu mohla začíst do své knihy...

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dneska taková kratší kapitolka skoro o ničem, ale snad vás potěšila. Za případné chyby se omlouvám :D.

Vaše Sunny2623