Středa, 16:36 PM, Praha
Tak se opět hlásím. Dneska se mi stalo něco, co totálně převrátilo můj dosavadní život tady v Praze. Všechno to začalo tím, že jsem po škole vyrazila do nejbližšího zverimexu. Chtěla jsem si vybrat morčátko, nebo krečíka... Prostě nekoho, kdo by vyplnil moje prázdné místo v duši. Rodičům jsem prozatím nic neřekla, proč taky, když se mělo jednak o tak malé stvoření, které by pobývalo jen v mém pokoji a starala bych se o něj jen já?!
Nojo, ale celé to nabralo úplně jiný směr, když jsem kousek za Václavákem narazila na opuštěné štěně. Ano, štěně! Nevím doteď, jakého je přesně plemene, ale nejspíš to bude něco mezi bíglem a nějakým teriérem. Každopádně je tak strašně roztomilý, že jsem ho tam rozhodně nemohla nechat. Pravda, o tomhle bych rodičům nejspíš říct měla... Ale co když mi řeknou, abych ho odnesla tam, odkud jsem ho vzala?! Přemýšlela jsem o tom. Náš byt je dost velký. Máme i prostornou terasu s krásným výhledem na Vyšehrad. A se psem bych chodila každý den po škole ven. Třeba na Petřín. Večer si půjdu s nimi promluvit. Ale prozatím nechám Buddyho, tak jsem ho pojmenovala, u sebe v pokoji.
O dvě hodiny později...
Tak jsem s nimi promluvila. A .... dovolili mi si Buddyho nechat!!! Nejdřív, zejména mamka, hodně namítali, ale potom uznali, že to není až tak špatný nápad. Taťka zítra odpoledne zajede do chovatelských potřeb a zároveň vezme Buddyho na veterinu na kontrolu a případně očkování. Přeci jen, i přes zdravý vzhled a nejevící se žádné známky nemoci si nemůžeme být jisti. Každopádně je to ten nejlepší přítel, kterého mám. Už se nemůžu dočkat, až s ním budu chodit ven. *blaženě se usmívá a nechvává si o Buddyho olizovat nohu*
Zdravím vás, po delší době další kapitolka. :) I když jsou prázdniny, stejně neustále nestíhám a na psaní si najdučas většinou až večer. Každopádně jsem se rozhodla "vést" tento deník na úplně jinou stranu. Příběh, který jsem měla "přichystaný", jsme se rozhodla přepracovat na mnohem pozitivnější, přeci jen, když už jsou ty prázdniny. :D
Zatím se mějte
*M*
ČTEŠ
Milý deníčku aneb ze života jedné puberťačky
Novela Juvenil"Nikdy jsem si nic takového nepsala. Ani jsem to neměla v úmyslu. Přišlo to zcela spontánně. Prostě jsem jednoho dne zavítala do obchodu s psacími potřebami a uviděla tam nádherný diářek. A v tu chvíli mě to napadlo. Začnu si psát deník!" Sára Westo...
