Matčino tělo se sklání
Hladké jak samet je
Vyzývá k zulíbání
Není už naděje?
Svoje já cítím
Před krásou vybarvenou
Před horkem a bitím
Ve snaze zapomenout
Láká mě a vábí
Ladností mladé srny
Dýchá tak upřímně
Nemá však trny?
Stojím teď na velkém scestí
Tu s růží vykvetenou
S vůní jara a štěstí
Ve snaze zapomenout
Kráse se podléhá velice lehce
Nemůžu zpět být vrácen
Okvětní plátky kolem mne měkce
A hned jsem úplně ztracen
Svěžest a život mnou proudí
Hrají nám ukončenou
Teď ve vodě se brodím
- nedá se zapomenout!
ČTEŠ
Proud
PoetrySbírka básní. Update podle toho, jak píšu nebo nepíšu. Čistě okrajová tvorba. Nezapomínejte, že v poezii se slova i významy mohou upravovat, tak popusťte ta vaše příliš striktní pravidla, jinak si rozumět nebudeme. Básním o všem možném. Někdy to...
