Life with Demon (pozastaveno)

Kapitola první

Je to můj první příběh tak mě omluvte za případné chyby.
Kritiku přijímám jakoukoliv a za jakýkoliv komentář budu velmi ráda.
A taky jestli je to nudné tak si počkejte na další kapitoly ty snad budou víc zajímavé.

Jídlo... jídlo... jídlo...

Slovo, které se stále opakovalo v mé mysli.

Když jsem se zpoza rohu dívala, jak mlsná liška, co by se dalo či nedalo ukrást z tržiště.

Taky jsem si, ale musela dat pozor na Kyoojiho (Kjódžiho) a jeho dva ocásky Dalera (Darera) a Toshira (Tošira). Když jsem měla vyhlédnutý první stánek s jablky, mrštně jsem se propletla mezi lidmi, a rychle začala brát jablka z pleteného košíku do mého koženého vaku, mezitím co si jablkářka povídala s květinářkou, co měla stánek vedle ní. jakmile jsem měla plný vak jablek, znovu jsem se propletla mezi davy lidí, div že jsem neupustila svůj vak s jablky. Poté jsem se plížila uličkami až k polní cestě, která vedla k mému zhroucenému domu na kraji Černého lesa. "Jsem doma! ,, Zakřičela jsem mírně, když jsem vešla dovnitř.

Ale jako obvykle ticho. No, co jineho jsem mohla čekat, že mi odpoví brouci nebo ptáci či jiná zvěř co tu žije. "Ahhhh, bože, doma nic není, jdu ven. Ho! Za chvílí bude západ slunce, možná ho ještě stihnu.,, Tak jsem se rychle rozběhla ke kopci, ze kterého západ slunce často pozoruji. Udýchaná z běhu do kopce jsem se posadila do trávy a pozorovala žlutooranžovočervený západ slunce. Jakmile slunce zapadlo, začalo se stmívat a to pak byl čas jít domů. Pomalu a opatrně jsem sešla kopec dolů. Když už jsem byla doma, vzala jsem si roztrhanou deku, kterou mám na spaní a šla si lehnout na matraci, ze které vyčuhovali pružiny, a pak jsem si přes sebe přehodila deku a snažila se usnout. Jakmile začalo svítat, ptáci zpívali a já jsem se probudila. "Uaaaaa ,, zívla jsem hlasitě. "To už je ráno,, "Ráno!,, zakřičela jsem hlasitě a vzápětí skákala z matrace. Poté jsem vběhla do toho krásného, nového a jasně prosvíceného dne. "To je krásně, určitě bude hodně stánků venku.,,

...Grrrrrrrrrrrr... ( kručení v břiše )

"Sakra. To už mám hlad. No nezbývá mi nic jiného než vyrazit do města a něco si vyhlédnout. Asi tak za deset minut bych tam mohla být, tak nemusím spěchat, ale stejně si pospíším, přeci si jen tak nenechám ujít ty švédské stoly, co mi tam nabízejí. Nechat to jen tak, to by byl hřích. Ne?,, Když jsem byla skoro na tržišti už se z tama ozývalo dost hluku, řekla jsem si, že možná je jen víc stánků nebo lidí ale byla jsem na omylu. Protlačila jsem se mezi lidma až ke kraji naťahnaného davu.

Tak jsem se rozhlédla a prostředek cesty byl prázdný, nikdo tama nechodil, zeptala jsem se jednoho muže, co se to tu děje.

Chvíli mlčel, ale pak mi prozradil, že tudy bude projíždět kočár s hrabětem Raizem (Rajzem). Když kočár s hrabětem jel kolem, tak se na mě zvláštně podíval. Měl vražedný pohled až mě z toho mrazilo po zádech. Ale ve chvíli kdy mírně pootočil hlavu na mě, spatřila jsem jeho udivený výraz na tváři, jako by viděl ducha nebo co, ale vzápětí se šibalsky usmál. Pak už jsem jen viděla, jak kočár mizí za městskou uličkou. Co to sakra mělo znamenat ty jeho pohledy, každopádně se tím nebudu zabývat a lámat si s tím hlavu. Mumlala jsem si sama pro sebe. "Co je to za krásnou vůni?

Jo! vinikající chléb z Mlynářského pekařství. Mají tam to nejlepší pečivo pod sluncem. Úplně se mi sbíhají sliny. Tak jdu na to.,, Pomalu jsem se plížila, až jsem byla přímo u stolu s chlebem, popadla jsem svůj úlovek a utíkala pryč, když to už jsem jen slyšela: "zloděj, zloděj,, a za chvíli tam byli naší milí chlupatí. Tohle mi vydrží aspoň tak na čtyři dny. Až se vrátím domů ihned si z něj ukrojím. Pomyslela jsem si. "Jsem doma! Nůž, nůž kde je? Mám ho!,, " Ummm, je výborný.

A ještě trochu teplý. ,, Jakmile jsem dojedla krajíc chleba, šla jsem do lesa nasbírat nějaké bylinky a lesní plody. Když jsem našla místo s hodně rostoucími bylinkami, klekla jsem si a začala je sbírat do menšího proutěného košíku. Když už jsem měla půlku plnou, šla jsem dál a hledala lesní plody, pak mě napadlo, že ještě než na to půjdu, tak se napiju ze studánky, co je kousek odtud.

Šla jsem ke studánce a....a něco jsem tam spatřila...

Tak první kapitola je na světě.
Snad se líbí.
Hanarekage :3