Příběh prázdnin.

•3•

O pár hodin později.

,,Tak a tady tohle je tvůj pokoj. Můžeš si tu dělat, co chceš, prostě jako doma." usmála se na mě Liz a otevřela dveře, čímž se mi naskytl pohled na opravdu rozsáhlí pokoj, který je veliký asi jako náš celým dům dohromady.

Překvapeně jsem otevřela pusu a se stejně překvapivým výrazem jsem vešla dovnitř. ,,Tak dobře, ubytuj se a pak přijď za mnou do obýváku. Dnešek budeš mít ještě volný." uchechtla se Liz, otočila se na podpatku a zmizela po schodišti dolů.

Všechno jsem nechala ležet tam, tak jsem to položila a po naleštěné podlaze jsem se došoupala až k posteli s krásnými nebesy, do které jsem se bezmyšlenkovitě svalila a začala se tam různě převalovat.

O 15 minut déle.

Sešla jsem schodiště a ocitla jsem se v ohromném obývacím pokoji, kde seděla jenom Liz začtená do knížky s šálkem čaje v ruce. ,,Ehm, tak jsem tady." zvedla jsem ruce a hned na to je opět pustila volně dopadnou. ,,Skvělé, posaď se. Donesu ti šálek čaje." s těmihle slovy pokládala vše, co držela v rukou a postavila se. ,,Ale nezvykej si." pobaveně na mě mrkla a odebrala se do kuchyně.

Usadila jsem se do křesla na proti sedačce a asi za 5 minut se vrátila se šálkem čaje v ruce, který položila na stoleček přede mnou a sama se znovu posadila. ,,Takže. Chtěla jsem tě jenom seznámit s naší domácnosti, protože děti se moc nepředvedli." zakroutila nesouhlasně hlavou. ,,To není pravda. Byli milí." naopak já zase přikývla. ,,Ale prosím tě." protočila očima pořádně se usadila a začala. ,,Samovi je 14, takže proto je to takový janek. Ve škole je trochu problémový, takže je možné, že tam budeš muset občas zajít, ale jinak je to hodný kluk...Potom je tady Emma té je 10 a na rozdíl od Sama se ve škole ztrácí, takže je taková svá. To poznáš." pobaveně se uchechtla. ,,Tobymu jsou 3 roky, takže s tím jediným budeš mít asi práce nejvíc, což ti asi už došlo. No, a potom je tady Charlie." až teď se konečně zarazila a dala mi možnost to vstřebat, ale ne na moc dlouho.

,,Charlie je sama o sobě hodná, ale její problém je, že je uzavřená do sebe a vše řeší přes internet se svými "kamarádkami", které vůbec nezajímá, nýbrž to kolik máme my peněz na kontě, takže se připrav, že ta jediná bude z těch všech vůči tobě cítit největší odpor a nezájem." semkla rty k sobě a začala si mě prohlížet.

Chvilku jsem na ní s překvapením ve tváři koukala, což nejspíš pochopila, protože takových pěkných 5 minut mlčela a koukala se na mě. ,,No, a teď otázka, která tě určitě zajímá nejvíc...Pracovat začneš od zítra a pracovní lhůta Ti začíná v 6 ráno, aby jsi stihla všechny děti vypravit do školy. S vařením si nemusíš dělat starosti na to máme Matta." postavila se, vzala si dopitý šálek s čajem, -ani nevím, kdy ho stihla vypít.- a podívala se na mě. ,,Teď už tě nechám, pro dnešek už si se toho dozvěděla hodně, takže si dělej, co chceš, ale ráno buď připravena." přimhouřila oči a poprvé za dlouhou dobu mluvila vážně.

Jenom jsem přikývla a sledovala jsem jí. Sebrala si všechny svoje věci a pomalu se někam rozešla, nevím kam, protože jsem tady úplně ztracená.

Po chvilce klidného sezení v křesle jsem se konečně podívala kolik je hodin. ,,Páni, to už je 21:48 ?!" zamumlala jsem si pro sebe udiveně, protože mě ani ve snu nenapadlo, že už bude tolik hodin.

Postavila jsem se, trochu jsem upravila povlak na křesle a vyběhla jsem schody do patra. Podívala jsem se kolem sebe, kde byly čtyři pokoje a ve třech se svítilo, každé dveře měli jiné motivy, takže mi hned bylo jasné, kde kdo je.

Zatřepala jsem hlavou a našla jsem si svůj pokoj do kterého jsem vešla. Pořád ještě udiveně jsem se porozhlédla okolo sebe a nakonec jsem pohledem našla svůj kufr. Přistoupila jsem k němu, vybrabčila ho a až na spodku jsem našla nějaké věci na spaní.

Vzala jsem si je do koupelny, kde jsem se osprchovala, převlékla a tak celkově připravila ke spánku.

Vyšla jsem ven z koupelny všude možně a všechno jsem pozhasínala a konečně jsem si po dnešku šla lehnout. Ještě jsem si na mobilu nastavila budík, teda vlastně dva...1. budík byl na 5:30 a 2.budík byl na 5:40, abych náhodou nezaspala.

Odložila jsem mobil na noční stole, zachumlala jsem se do peřin a asi po 10 minutách jsem odešla do říše snů, kde na mě čekal můj vyvolený princ na jednorožci. 

..............

Vím, že si určitě říkáte, že je to nudný, ale to většinou u toho seznamování bývá, ale teď jsem Vás chtěla ujistit, že od příštího dílu by se to mělo změnit. :)