Příběh prázdnin.

•4•

Ráno jsem se probudila hned na první zazvonění budíku. Převlékla jsem se, upravila jsem se a ještě před tím, než jsem šla vzbudit a vypravit děti do školy jsem si zaskočila do kuchyně na menší snídani, co mi podle všeho připravil opět strašlivě milý postarší pán, který se mi představil jako Matt.

Dosnídala jsem opravdu skvělou snídani a zvedla jsem se ze židle. ,,Děkuji Matte, bylo vážně skvělé." uznale jsem přikývla a oblízla jsem se, na což se Matt zasmál. ,,Ale teď mě prosím omluv, jdu se pokusit probrat děti." pobaveně jsem se usmála a znovu jsem se odebrala po schodech do druhého patra.

Po pěkné čtvrt hodince se mi podařilo dostat všechny z postele, tedy až na Tobyho, kterého jsem ještě nechala pokojně spát.

Pomohla jsem Emmě vybrat oblečení, což mě strašně bavilo a pak jí ještě pomohla se do toho nasoukat, o což mě taky poprosila. Sam a Charlie se mezi tím o sebe postarali sami, což není moc k divu, když jim je tolik, kolik jim je.

Když byli všichni po snídani, mimochodem bylo přesně 7:30, tak jsem je trochu popohnala za Tomem, který už na ně čekala před branou domu s autem. -prý se podle Liz nebudou děti ráno kodrcat do školy školním autobusem, pff.- u dveří jsem jim rozdala svačiny a pohodově jsem sledovala, jak odjíždí vstříc škole.

Za krásnou hodinu poté.

Z mého pokoje jsem, kde jsem byla na počítači a koukala jsem na filmy, přes chůvičku slyšela, že se náš malý princ jménem Toby probral. Zaklapla jsem notebook a vydala jsem se k němu do krásně modře zbarveného pokojíčku. -zatím jsem byla jenom u Emmy a Tobyho.-

Už ode dveří jsem se na něho pousmála a on mi to opřený o postýlku oplatil. ,,No, ahoj." s těmihle slovy jsem ho vytahovala z postýlky a on se na mě celou dobu roztomile usmíval. ,,Tak co kluku, půjdeme ven ?" odpovědí mi bylo jenom značné zachychotání a vrcení se.

Opět jsem zopakovala postup, jako u Emmy. Oblékla jsem Tobymu krásně slušivé modré kraťásky, co jsem našla v přeplněn skříni a k tomu tmavě modré tričko. Potom jsem s ním zašla na menší snídani, co mu Matt připravil a potom jsme se konečně odebrali ven, přesněji tedy na zahradu.

Na zahradě.

Toby pořád někam cupital a já samozřejmě za ním, protože nechci nic riskovat. Když se po únavné uběhané hodince Toby svalil na krásně opečovávaný trávník, tak jsem si lehla vedle něho a společně jsme hypnotizovali oblohu.

,,Páni, co jsi s ním udělala ? Takhle v klidu jsem ho snad ještě neviděl." pobaveně si nás prohlížel, zde přítomný Shawn -a opět nemám tušení, jak se sem sakra dostal.- vystřelila jsem do sedu a zmateně jsem se podívala kolem sebe, protože mě nenapadlo, že tu někdo bude.

,,Bože, vylekal jsi mě." dala jsem si ruku na srdce a Tobyho nechala dál ležet zahleděně na zemi. ,,Promiň, to jsem nechtěl." řekl omluvným tónem hlasu a sklopil pohled zemi. ,,V pohodě...Jo a to víš, snad hodinový běh unaví každého." konstatovala jsem pobaveně a prohlédla jsem si ho.

,,Tak to potom všechno vysvětluje." přikývl a zasmál se. Chvíli ještě stál na místě, pak se ale dal do chůze a zastavil se až u nás a sedl si na druhou stranu k Tobymu.

Když si k nám tak přisedl, tak jsem si neodpustila to, abych na něho udiveně civěla, protože právě teď vedle mě seděl ten Shawn Mendes a bavil se se mnou, jako by nic.

,,Doufám, že nepatříš mezi ty fanynky, které se na první pohled drží, ale pak po mě skočí." na sekundu se odmlčel a podíval se na mě. ,,Do slova." tohle dodal, tak polohlasně spíš pro sebe, ale já to stejně slyšela, no.

,,To si tedy věříš..." povytáhla jsem pobaveně obočí, kdy jsem věděla, že se na mě dívá. ,,Neříkám, že bych to udělat nechtěla." trochu pobaveně jsem rozmáchla rukama.,, Ale myslím, že se udržím." přikývla jsem rozhodně, ale dlouho jsem to nevydržela a musel jsem se zasmát.

,,Hned mé srdce bije o něco pomaleji." když to řekl, tak jsem se musela začít smát, co přišlo vtipné pro změnu Tobymu, takže se tam začal řechtat společně se mnou. A Shawn nás jen nechápajíc s úsměvem na tváři pozoroval. ,,Až tak vtipné to bylo ?" povytáhl obočí a sledoval nás.

,,Ani nevíš jak." zakroutila jsem hlavou a po chvilce jsem se už jenom usmívala a Toby to samí, chvilku v klidu ležel na zemi a poslouchal, jak si se Shawnem povídáme o různých věcech.

Pracně se postavil na nohy, trochu zavrávoral, ale stejně se nakonec postavil a začalo to na novo. Zase začal zběsile pobíhat sem a tam. 

Chtěla jsem se zvednou a začít běhat za ním, ale Shawn mě chytil za ruku a zastavil mě. ,,Neboj, tady se mu nemůže nic stát. Už jsme to tu spolu zmapovali. Takže se můžeš v klidu posadit" pobaveně přikývl a pustil mi ruku.

Po chvilkové úvaze jsem se tedy rozhodla, že ho poslechnu. Znovu jsem se usadila, tak jak jsem seděla do teď a sledovala jsem každý jeho pohyb....Občas jsem se podívala i na zde přihlížejícího Shawna, který taktéž pohledem Tobyho hlídal.