Příběh prázdnin.

•5•

Neříká se na darmo, že by se děti ani na chvíli neměli spouštět z pohledu, protože když se tak udělá něco se stane. A to i v tomto případě.

....

,,Paní Smithová. Moc mě to mrzí. Opravdu se moc omlouvám." řekla jsem ustaraně až jsem se div nerozbrečela. ,,Emily." uchechtla se Lizzie. ,,Má jen odřené čelo a koleno. Než se bude ženit, tak se to zahojí." a položila mi ruku na rameno. ,,Není to nic hrozného."

O pár hodin dříve.

Zahradou se roznesl Tobyho pláč, který mě a Shawna doslova vyděsil. Překvapeně až vyděšeně jsme se na sebe podívali a okamžitě se zvedli. Rychlím krokem až spíš během jsme zároveň doběhli k Tobymu.

Okamžitě jsem si k němu dřepla a vzala ho do náručí. To samé měl v plánu udělat i Shawn, ale já ho předběhla. ,,Co je mu ?" zeptal se nedočkavě Shawn. ,,Nevím, má tady krev." ukázala jsem na čelo a bez jakéhokoliv slova jsem vyrazila do domu; pro lékárničku.

,,Nevíš, kde mají lékárničku ?" houkal jsem na Shawna, který šel samozřejmě za námi. ,,Jo, v kuchyni. Dojdu pro ní." sama pro sebe jsem si přikývla a šla jsem s ním za neustálého breku do jeho pokojíčku, kde jsem ho položila na přebalovací pult. ,,Ššš, to bude dobrý." utěšovala jsem ho, jak nejlíp jsem dokázala.

,,Jsem tady." řekl Shawn a došel ke mě. Lékárničku jsem mu vytrhla z rukou a okamžitě jsem se v ní začala přehrabovat a hledat dezinfekci a náplast. Když jsem to našla položila jsem jí na stůl a vydala se k němu.

Opatrně jsem mu ránu za ještě většího breku a spolupráce Shawna očistila a zalepila náplastí se zvířátky. A k mému a Shawnovi údivu mi Toby nejspíš vyčerpáním usnul v náručí. Pochopitelně jsem ho donesla do postýlky, kde sem ho položila a chvíli pozorovala.

......

,,Děkuji, že jsi tu sem mnou počkal." podívám se na něho upřímným pohledem s patrným úsměvem na tváři. ,,To byla maličkost. Konec konců jsem tě já přesvědčil, ať si dáš oddych." řekl a zakroutil hlavou s totožným úsměvem.

Když jsem od něho odtrhla pohled podívala jsem se na mobil, přesněji na hodiny kolik je. ,,Za chvíli je tady Lizzie." řeknu tak, aby to slyšel a pomalu začnu scházet schody se Shawnovou společností za zády. ,,To bude v pohodě, prosím tě." utěší mě když sejdeme schody.

,,Mám tady s tebou počkat nebo mám jít ?" zeptal se po chvíli ticha, které mezi námi panovalo. ,,Klidně běž. Určitě máš i nějaké jiné plány." s těmihle slovy jsem ho doslova dostrkala ke dveřím..,,Děkuju, ještě jednou a ahoj." řeknu pobaveně, když ho vidím stát mezi dveřmi..,,Tak teda asi nemám ani na vybranou. Ahoj a ozvy se mi." přikývnu a zabouchnu za ním dveře. Až když je zabouchnu a vidím, že odchází mi dochází, že na něho nemám žádný kontakt....,,Tvoje smůla, Emily."

O pár minut později.

,,Paní Smithová. Moc mě to mrzí. Opravdu se moc omlouvám." řekla jsem ustaraně až jsem se div nerozbrečela. ,,Emily." uchechtla se Lizzie. ,,Má jen odřené čelo a koleno. Než se bude ženit, tak se to zahojí." a položila mi ruku na rameno. ,,Není to nic hrozného." pousmála se na mě a ruku z mého ramene sundala. ,,Ale.." ,,Ale nic." přerušila mě a tak jako jsem to udělala já se Shawnem mě i ona dostrkala ke schodům. ,,Děti jsou už v pokojích. Můžeš si jít odpočinout."

,,Ale opravdu nic nepotřebujete ? Můžu třeba..." ,,Emily!" okřikla mě pobaveně. ,,Padej do té postele. Si jako další dítě." pousmála jsem se nad tím a pomalu jsem se vydala do chodů. V polovině jsem se ale zastavila a ohlédla se jestli tam pořád je a byla. ,,Opravdu se nezlobíte ?" zeptala jsem se opatrně, až skoro neslyšně. ,,Ne." řekla mile, zakroutila hlavou a odešla.

Sama pro sebe jsem si oddechla a došla jsem těch pár schodů k sobě před pokoj. Když jsem tak byla v patře nedalo mi to a ještě jsem došla zkontrolovat Tobyho, který značně oddychoval v postýlce.

Došla jsem k sobě do pokoje, kde jsem ve sprše všechno za dnešek ze sebe smyla a konečně jsem se po dnešku svalila do své postele. Ještě před tím než jsem, ale usnula jsem si nastavila opět budíky a pak už jsem pokojně upadla do říše snů. 

...........................

Ahoj lidičky. Po celkem dlouhé době jsem se rozhodla vyhovět a zkusit napsat další díl. Doufám, že se vám bude líbit a že ho bude vůbec někdo číst. :D

Štastný a úspěšný Nový rok! :)