#7 "K-Kde jsi vzal klíč?"

178 15 2
                                    

  Marcel's POV
Bál jsem se jít na záchody, bál jsem se co mi udělá. Po akci jsem se snažil zapomenout na vizáž a znovu se vrátil k brýlím a vestičce.
"konečně jsi došel, Marceli," jakmile jsem vešel do dveří zahlédl jsem, jak Louis stojí u zdi a prohlíží si mě od hlavy k patě.
Po krátkém pozorování, šel za mnou, ale on naopak šel ke dveřím, zabouchl je a zamkl.
"K-Kde jsi vzal klíč?" vykoktal jsem ze sebe a ukázal na věc v jeho ruce.
"No tak, nejsme tady kvůli tomuhle," šibalsky se usmál a natlačil mě ke zdi,"hlavu dolů a dělej co umíš." dokončil a bouchl do mě tak, až jsem spadl na kolena.
On po mě chce, prosím, to snad ne.
Začal si rozepínat poklopec, stáhl si kalhoty a poté i boxerky.
"Čiň se, Marceli," slyšel jsem ušklíbnutí od Louise a já opatrně chytil jeho chloubu. Začal jsem pumpovat a od Louise se ke mně nesly táhlé steny.
"Pusu, marceli," uslyšel jsem a také to splnil.
Za chvíli jsem cítil lepkavou tekutinu v ústech, chtěl jsem se zvednout a vyplivnout ji do umyvadla, ale Louis mě chytil pod krkem, tímž jsem dostal rozkaz, že to musím spolknout.
"Bylo to skvělé, Marci a teď se vysleč a dělej," sykl mi do ucha a otočil mě směrem k zrcadlu.
"Louisi, prosím, ne," snažil jsem se ze sebe dostat, ale vzniklo z toho lehké zakuňkání.
"Dělej," šeptal a já ho musel poslechnout, neochotně jsem si stáhl kalhoty a poté i boxerky, ale jakmile jsem položil ruce na umyvadlo, ucítil jsem ostrou bolest, Louis ho do mě vrazil a přirážel, bolest neustupovala, nýbrž stoupala, po chvíli, když jsem poznal, že se udělal, ze mě vyšel a začal se oblékat.
"Výborně, Marceli, jestli mi tyhle službičky poskytneš víckrát asi přestanu se šikanováním, jestli nepřistoupíš na mé podmínky, dopadne to hůř než pár modřinami." promluvil a odešel, nechal mě tu. Přes slzy jsem se snažil se obléknout, poté jsem přistoupil ke zdi, opřel se o ni a sjel po ní dolů. Cítil jsem se pošpiněný, cítil jsem se jako št*tka. Zneužitý, znásilněný, hrozný.
Po pár minutách protrpěných u zdi jsem se rozhodl zvednout, nemělo cenu se vracet do vyučování, odešel jsem domů, prostě mamce řeknu, že se mi udělalo zle, stejně není doma, budu doma sám.

jakmile jsem došel domů, musel jsem ze sebe smýt ten hrozný pocit, zašel jsem do sprchy a snažil se pořádně smýt, ale nešlo to, myslím, že Louis tentokrát šáhl na vrchol mé psychiky, cítil jsem se hrozně a to jen kvůli němu. Šáhnul jsem do vrchnií poličky za zrcadlem, nahmatal tu známou třpytící věc a zalezl zpátky do sprchy. Sklouzl jsem po kachličkách k podlaze a žiletku přiložil k zápěstí.

Pozn.Autorky:Ahojte Omlouvam se Ze tak dlouho nevisel dil 

Vote Please :D :)

Are You Normal?/ Louis&MarcelKde žijí příběhy. Začni objevovat