Ok, myslím, že s tímhle má zkušenosti každý z nás...
Podíváte se na jeden příběh. Název Help me down! (To jsem plácla, omlouvám se, jestli se to někoho dotklo.) a co najdete pod tím? Popis. (To je napínavé, co?) Popis s několika větičkami: Ahoj, jmenuji se Julča Ponožková, je mi dvacet (Ještě hůř, když je to napsané číslem, což často bývá, ale o tom déle.), mám takové a takové vlasy, takové a takové oči...
Grr! OMG, originální asi jako okurka na stole! Nevím jak vy, ale já před TÍMHLE hned zavřu. Dle mého názoru je toto Satanství mezi příběhy, není to vůbec zajímavé a požírá Vám to útroby.
A ještě když autor/autorka začne popisovat obyčejný den... Fuj! Tohle ne, prosím. Nic stylu: Probudilo mě zvonění budíku. Vyčistila jsem si zuby, vytáhla z lednice to a to.
Ne, ne, ne, ne, ne! Tohle ne, s velkým N na začátku, ano? Děkuji...
(Něco podobného je i u nudných začátečních kapitol, ale o tom později...)
Zkrátka, vypadá to jako deníček, a tam to mého názoru i patří. Proto se vyhněte ,Deníkovému' efektu velkým obloukem.
A tohle by bylo dnes všechno...
PS: jestli načapám v komentářích někoho, kdo napíše: To je úplná pravda, taky to nesnáším... a zjistím, že to sám používá, zjistím si jeho adresu a odstřelím ho při zvucích baletní hudby (Omlouvám se baletkám)!
ČTEŠ
Wattpad z jiného úhlu
RandomAneb co dělat, aby jste byli v obraze. Seznam nápadů, jak mít nadhled a nenechat se zruinovat ostatními, jak správně opravit autory, názory na jednotlivé věci, jako třeba kritiku a její přijímání. Plus moje výtky, pro které bych zavraždila i vlastní...
