Je ráno..Z večera si toho moc nepamatuji.Jediné co vím že mi dali nějaký prášek po mém dalším záchvatu paniky.Já ale nejsem přece žádný blázen,nejsem žádný psychopat tak co tu dělám?!
Příjde sestra Dobré ráno!Tak..Jdeme na higyenu vcera jsi se nesprchovala tak pojď jdeme.Chytne mě za rameno.Po cestě kouknu na svoje oddělení..PŘÍSNÝ DOHLED...ano jsem v oddělení pro špatné případy.
Tak jsme tady svlékni se.Cože společné sprchy?No to snad ne..Chovají se tu k nám jak..jak k věcem...
Nezbývá mě nic jiného než se svléknout a oblečení mi dej prosím řekla sestra.Na tady máš nové pižamo. Noční košile..Bílá s modrými nitkami.
Po sprše jsem dostala svoji opatrovnice.Odvádí mě na snídani každá mě drží za jedno rameno kdyby mě asi zase nepopadl amok.....
Nechci tu jíst!!!! Nesahejte na mě!!! Nebudu jíst někde kde mě považují za blázna!! A co vubec rodiče ti souhlasili aby jste mě takhle týrali?! Nechte mě být! Já chci jen...zastavím se..co to semnou je? Když v tom do mě píchnou injekci a ja se proberu na lůžku.
Slyším hlasy...Co to je? Dělají si ze mě srandu nebo co? Nemůžu rozpoznat co říkají každpopádně se bojím.
Taak ahoj ja jsem tvoje doktorka. Takže co tu máme..Časté deprese zkrs lásku,sebepoškozování,jeden pokus o sebevraždu,časté koukání mimo,skrývání depresí před ostatními a nově záchvaty paniky. Tak aby jsi věděla co se vlastně stalo.Včera na snídani jsi chytla další záchvat paniky a my jsme tě uspali a dnes je další den. Nechte mě být. Musíš nám odevzdat ten náramek. Co to ne! Neboj bezpečně ho uložíme...Odevzdám ho.
Dneska na snídani nepůjdeš dáme ti stravu v kapačkách. Radši nic nebudeme riskovat.
Mlčím... Neboj mi ti pomůžeme a doktorka odchází...já jen tiše zašeptám..Já nejsem blázen...
ČTEŠ
Bez naděje?
RandomKatie neví jak dál. Je zoufalá,potřebuje pomoc,ale nikdo neslyší její tiché volání o pomoc. Stal se zní někdo kdo jen každý den přežívá a trpí. Zvládne tyhle deprese?
