Skoro tři hodiny, není čas na oběd?
Míříte k ledničce s vědomím, že si k obědu usmažíte cuketu, těšíte se, zvažujete, zda si k ní udělat i brambory...
Vrtíte se do rytmu písniček, spokojeně cuketu "stáhnete z kůže", hledáte misky, vajíčka, mlíko, strouhanku a mouku.
Vztekáte se nad skořápkou, pracně ji lovíte a konečně můžete jít na to!
Bílá miska - mouka
Žlutá miska - vajíčko
Oranžová miska - strouhanka
To bychom měli.
Ale, mobil... Kdákáte na drátě, řešíte kraviny a u toho si vesele obalujete cuketku...
Máme hotovo! Dvě menší cukety obaleny, talíř plný a vy dostanete chuť na okurkový salát. Máma říkala, že okurky jsou dole v boxe... Našli jste pánvičku, hodíte ji na sporák, vytáhnete olej a vesele cupete k ledničce a tam?!
Box je prázdný, nikde žádný okurek, jen nahoře v poličce, načatý... Zíráte do ledničky, jak do výkladní skříně.
Vrátíte se k lince a s menší dávkou pochyb se díváte na obalené kroužky. Fajn, tudy cesta nepovede. Opět k ledničce.
Skenujete pohledem každou poličku, snažíte se očima provrtat krabice mléka, co když jsou za nimi?!
Další polička. Mozek začíná pracovat, pomalu v něm do sebe zapadají kolečka. *Cvak, cvak*
Zelené, velké... Cuketa?! Wtf?!
Cupkáte k lince, znovu. Smutně se díváte na obalené kroužky a pohlédnete k ledničce, kterou jste preventivně nechali otevřenou. Cuketa se na vás z jejich útrob usmívá, div se nevysmívá.
Gesto "FACEPALM" vás nemine.
Závěrem: K obědu smažený okurek s cuketovým salátem?
Závěr, který je mnohem pravděpodobnější: Okurky do koše, znovu hledáte misky, svlékáte cuketu...
Story of my life -_- -_-
