Ještě chvíli na něj zírám jako na zjevení a vstřebávám to, co mi bylo právě sděleno. Co je vůbec zač? Kevin. Jmenuje se Kevin, to vím. Ale když mi neznámý třináctiletý kluk přijde říct, že byl v naší blízkosti a spatřil vraha, když jsme byli na NAŠEM utajeném místě, rád bych dostal logické vysvětlení.
"Můžeš mi říct, cos tam vyváděl, Keve?"
"Já..ehm..já vás už nějakou dobu..sleduju. Víte, nevykládejte si to špatně, já jen..už nějakou dobu se mi zdaj divný sny" vysvětuje, ale já to pod vlivem únavy, alkoholu a adrenalinu v krvi nedokážu rychle vstřebávat.
"Jaký sny? Co to meleš?" opře se do něj Jonas.
"Hele brzdi.." bráním ho.
"No..zdálo se mi o tom, co se stalo.. Víte, ještě před tím, než se to stalo. Zní to dost ujetě, vím, ale právě proto..proto jsem přišel za váma. Abych vám řekl co vím. A taky se mi zdává o holce. Blondýně a-"
"O jaký holce?" ptá se Anna a vyvalí na něj své už tak dost velké oči.
"Já..právě nevím, neznám ji. Vidím jen to, že běhá po lese a někoho hledá. Nevím koho a proč" říká Kevin.
"Jestli se tu ta holka objeví...je to vážně ujetý!" zděsí se Adam.
"Svět je ujetej" řeknu, ale to už jsem v polospánku a přestávám vnímat prostor i čas.
ČTEŠ
Jiní
ParanormalČlověk zprvu nevěří svým lidským smyslům, ale později začíná chápat, že všechno to, co se děje, se děje z nějakého důvodu. Zbývá jen ten důvod najít. Najít a zapudit. Zničit strach, který nás mění v krvežíznivé bytosti. Je tu ale dost zásadní otázka...
