Little you know about me [CZ]

5.

Ráno jsem se vzbudila někde na dece, nemohla jsem si vzpomenout co se večer dělo, potom jsem se otočila a vedle mě ležel Brad ... koukla jsem pod deku, kterou jsem na našich tělech měli, neměla jsem oblečení ani plavky, "Doháje!" zanadávala jsem potichu, tak aby to neprobudilo Brada a ani nikoho kdo byl na téhlé párty, obmotala jsem si deku kolem celého těla a šla si pro oblečení, které bylo nedaleko, když jsem byla u oblečení, slyšela jsem krátké "OOOO" ale bylo to takové jemné, koukla jsem za sebe a tam stál Philip "Opravdu jsi ho šla jen doprovodit?" zeptal se,a když jsem se koukla na jeho oči byla v nich poznat bolest, mě začali téct slzy, vzala jsem oblečení a šla jsem pro plavky, které byli poblíž Brada, zašla jsem za strom oblékla jsem se, a zůstala tam a tiše plakala, cítila jsem jak se Philip kouká na místo kam jsem odešla, vrátila jsem se k Bradovi a motorkám, zkoušela jsem otevřít pod sedadlo [Jestli to víte, tak jak máte sedadlo tak se to dá otevřít :'D ale jak u kterých motorek ] Bylo zamčené, chtěla jsem mobil, koukla jsem se na místo kde stál Philip, pořád tam byl, došla jsem za ním "Promiň mi to.... já.. vůbec jsem nečekala že se to stane" a znovu jsem začala plakat, Philip mi po chvilce koukání do očí setřel slzy, které mi tekli po tvářích "Promiň, musím jít najít Joe..." vyhrkla jsem po chvíli, hledala jsem Joe, našla jsem ho s nějakou holkou v té divné budce.. byl na tom stejně jako já, akoráť já jsem to tak nepřehnala "Joe" řekla jsem potichu a on jen zamlaskal a užíval si svých snů, musela jsem se nad tím usmát "Joe" řekla jsem ještě jednou, vůbec to nezabralo tak jsem mu dala menší facku, a ta už ho probudila "Co je?" řekl nechápavým hlasem, a viděl že jsem plakala, koukl se na mě a věděla jsem že je naštvaný protože nesnáší když pláču, nebo když mi někdo něco udělá "Dej mi prosím klíče od motorky" řekla jsem narychlo, klíče mi dal, a já odešla k bratrové motorce a odemkla jí, to sedadlo, které se dalo otevřít, vzala jsem mobil a ani jedna zpráva od mámy a žádné volání, což je dobře .. vzala jsem mobil a šla zavolat mámě bylo 10:00 a myslím si že nás chce na obědě, zašla jsem někam aby jsem všechny neprobudila, zavolala jsem mámě že brzy dorazíme, když jsem došla zpět k motorkám tak Joe už byl u své motorky a pomale jí startoval, nahodila jsem falešný úsměv a došla jsem za bratrem, který už měl na hlavě helmu a čekalo se na mě "Nemusíš mít falešný úsměv" poznamenal, já jsem jen kývla na souhlas a dala jsem si na hlavu helmu, a sedla na motorku, celou cestu bylo ticho, dorazili jsme dolů a máma si s někým povídala, s tátem těžko, byl v práci .. slyšeli jsme ženský smích "Joe... neříkej že je to-" "Jo je to ona" skočil mi do řeči, což fakt nenávidím... vešli jsme dovnitř a byla to teta Jasmin, kterou doopravdy nemáme rádi "Miláčkové, kouknite kdo dojel naše teta Jasmin!" usmála se na nás máma "Ahoj, Teto" řekli jsme zároveň s Bratrem, nečekali jsme na její odpověď a rychle vběhli do pokojů, né každý do svých, ale oba dva do pokoje Joe "Můžeš mi prosím tě říct co se stalo?" zeptal se mě, byla jsem ticho "Lie, prosím někdo ti něco udělal, a já musím zjistit co se stalo" řekl mi po druhé "Ale slíbíš že mu nic neuděláš?" zeptala jsem se ho tentokrát já.. nedošla mi odpověď protože jsem hned začala mluvit "Vyspala jsem se s Bradem" a začala jsem plakat, moje slzy tekli po mých tvářích. Bratr stoupl a nic neřekl, vzal mě do náruče, a položil na postel "počkej za chvíli dojdu" bála jsem se co udělá, ale brzy došel s hrnkama kakaa které nadevše moc miluji, vždy do nich přidáváme šlehačku a nějaké ty dobré bonbóny na nervy, podal mi teplé kakao a lehl se vedle mě, položili jsme oba ve stejnou chvíli kakaa na stoleček u postele a zapnuli jsme pohádku ,,Ledové království,, usla jsem u toho, ale kakao už jsem měla v sobě......