Část 9 - V pasti

5 0 0
                                    

Všichni jsme stouply a ohlížely se kolem.  „Asi se ztratil někde v lese." Umy se začala hodně strachovat o Drayla. „A ty jsi Draylova. Přítelkyně?" Zeptala jsem se a čekala na odpověď. „S Draylem? Né." Řekla a podívala se do země. Celo dobu jsem si myslela že jsou spolu. „Myslím že by jsme se měli rozdělit." Navrhla Umy. „Já jdu z Umy!" Rozjančeně řekla Loril a otřela se o Umynu nohu. „No tak my jdeme asi spolu." Řekl Nikolai a podíval se na mně. „Eh.. Jo." Pořád jsem se styděla za minulost co se týče Nikolaie. „My jdeme na pravou stranu pravou stranu lesa a vy půjdete na levou ,dobře?" Umy se na nás podívala. „Tak už vyrazíme!" Řekla hlasitě. V lese už mizely Umy a Loril. „Jdeme?" Zeptal se Nikolai. „Jdeme."

Šly jsme lesem a rozhlížely se po Draylovi. „Viděl jsem tě." Zastavil a podíval se na mně. „O čem to mluvíš?" Vyděšeně jsem řekla. „Včera v noci. Kvůli tomu ti věřím. Jsi jiná a já ti věřím."  Najednou jsem se zase rozklepala. „Aha. Díky." Podívala jsem se do země. Nikolai se na mně pořád díval. „Zmýlil jsem se v tobě." Řekl. Mlčela jsem a pořád jsem se dívala do země. Nikolai zase šel dál. Podívala jsem se do předu. Šla jsem vedle Nikolai a dívala se do země. Zvedla jsem hlavu. Uslyšela jsem naříkání o pomoc. „Slyšel jsi to?" Dívala jsem se kolem.  „Jo slyšel." Rozeběhli jsme se a dívaly se kolem. 

Najednou jsem spadla.  „Au."  Nikolai se rozeběhl ke mně a zastavil těsně před dírou. „Jsi v pořádku?" Zeptal se a skrčil se. „Jo ,dobrý."  Řekla jsem a trochu jsem se otřepala. Najednou se uvolnila půda pod Nikoláiovou nohou a spadl na mně. „Promiň." Rychle se zvedl a podal mi tlapku ,aby jsem se o ni mohla opřít a líp se mi zvedlo. Radši jsem se zvedla sama. Nikolai tlapku dal na zem. „Shiry! Nikolai!" Uslyšely jsme hlas. „Drayle!" Zavolal Nikolai. Byly jsme docela blízko sebe. Povídali jsme si asi hodinu a najednou jsme uslyšely dva tnámé hlasi. Zničeho nic jsme všichni začali volat. „Umy! Loril!" Než jsme se nadáli už byly u nás. Umy měla magii kamennou takže nebylo problém nás z té pasti dostat. „Děkujeme." Řekly jsme všichni tři jednotně. 

Opět zpátky [Pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat