Fourty-two

273 25 0
                                    

Otevřela jsem svoje dveře a vystoupila z auta. Byla jsem celkem ráda, že být Banshee už pro mě není tak těžké. V mysli jsem viděla něco jako skládku, ale jen rozmazaně. Ne, že bych přesně věděla kam jít, ale nohy mě prostě vedly.

Než jsem se po chvíli nadála, stála jsem před velkou skládkou. Rozhlédla jsem se okolo sebe, ale nic tam nebylo. Zmateně jsem se dívala okolo sebe a začala panikařit. Okolo mě nebylo nic jiného než samý odpadky,ale nic jiného.

Byla jsem naštvaná. V tu chvíli jsem ale slyšela smích, který jsem již dlouho neslyšela. Byl hrdelní a už jen z toho smíchu byla poznat temnota.

Tak je to tady. Ten návrat. Psaní mi chybělo, ale až teď jsem se k tomu vrátila. Doufám, že mi to nějakou chvíli vydrží a vás to bude bavit :)

I'll save youKde žijí příběhy. Začni objevovat