12 DAYS

Day nine

Sedl jsem si pod smutný, téměř mrtvý strom bez listů.„To je v pořádku ,jsi sice ošklivý a tvoje koruna rozhodně nikoho neuchrání před sluncem , ale jsem tu s tebou."Prsty jsem přejel po drsném povrchu tohoto bezradného stromu.„Něco ti povím"Upřel jsem oči do suché kůry.„Sice jsi ošklivý a lidé si k tobě nesedají tak moc ,  jako k ostatním stromům,ale právě to tě dělá originálním."Snažil jsem se usmát.Možná , že když se usměji,rozveselím ho a na suchých větvích opět vyraší listy.Úsměv na mé tváři nezahlídnete moc často.Snad jen když vidím jí.Právě ona dokáže přivodit ten pro mě neznámý pohyb úst.„Podívej se na ostatní stromy"Řekl jsem , protože stále nevypadal šťastně.„Jsou stejní"Má ruka jedním mávnutím ukázala na všechny stromy.„Ale ty nejsi"Na jeho kmeni lezli mravenci.Oni ho mají určitě taky velice rádi.Posbíral jsem věci , které se ztráceli v zelené trávě a chystal se opustit možná trochu veselejší strom uprostřed parku.„Až odejdu,budeš mi chybět."