Můj Strach

255 16 4
                                    

ČUS lidi :D
Vítám vás u nové kapitoly cx
Doufám, že se vám bude líbit <3

MiaBoumontov <3

Přišli jsme do sálu zbraní. Bylo tam celkem 5 zbraní a z těch všech byla pouze jedna meč. Nechtěl jsem to proklaté kladivo, chtěl jsem meč. Když si nás zbraně vybírají, tak létají některým to zůstane a některým na opak ne. Postavili jsme se doprostřed kruhu, asi to bylo něco posvátného, ale jak mě znáte, ve škole jsem nedával pozor. Hemidal začal něco odříkávat a my jsme měli pokleknout.

Poté mnou projela strašná bolest a myslím, že ostatními taky, protože to s nima taky škublo. Pak jsme vstali a měli jsme si počkat. K Volstaggovi přiletěla sekera k Sif něco jako oboustranný meč k Lokimu žezlo a poslední tam zbývalo to kladivo a meč. Meč se začínal hýbat, vzlétl a letěl ke mně a Fandralovi, jelikož jsme byli u sebe, tak nebylo k poznání ke komu letí. Už to vypadlo, že letí ke mně, ale mýlil jsem se, přistál u Fandrala. Já se podíval smutně na meč a naštvaně na kladivo.

,, To si děláte srandu, já to kladivo nechci, copak jsem nějaký stavitel? " Všichni se na mě podívali. Ani nevím co jsem řekl špatně. ,, Synu, tohle není jenom kladivo" řekl otec klidným hlasem ,,Tak co to je, otče?" Otec se na mě podíval vážně. Loki mi dal ruku na rameno a potichu řekl ,, Bratře, nech toho, otec vypadá naštvaně a navíc má pravdu. " Já jsem se na Lokiho podíval ,, Bratře, je to jenom kladivo." To byla asi poslední kapka, otec mezitím co jsem mluvil s Lokim, přišel k tomu kladivu. ,, Thore!!! "Já se na něj otočil ,, Ukážu ti, co to tvoje takzvané kladivo umí" já se nad tím jen ušklíbl.

Otec zvedl kladivo k obloze a udeřil do něj blesk. Já se strašně lekl a couvl jsem. Pak s ním udeřil do země. Já se v tu chvíli schoval za Lokiho. Ano, slyšíte správně, já jsem se jako mladý bál blesků. Já vím velká ironie, když jsem bůh blesků. Otec v tu chvíli podíval na mě a všiml si, že jsem schovaný za Lokim. V tu chvíli si vzpomněl. ,, Omlouvám se Thore, já zapomněl " Nic jsem mu na to neřekl, jen jsem se krčil za Lokim.

Po chvilce ke mě přišla matka. ,, Thore, neboj otec už toho nechal, pojď půjdeme se projít a ty si pročistíš hlavu" já nad tím kývl ,,Ale může jít s námi Loki?" řekl jsem se starostí v hlase ,,Jistě, proč by nemohl, pokud mu to nevadí?" matka se podívala na Lokiho ,,Ne, nevadí mi to matko" řekl Loki klidně ,, Výtečně, tak pojď jdeme."

Popravdě mi bylo strašně trapně a podle mě komu by taky nebylo, kdyby jste takhle vybouchli před hromadou důležitých lidí. Opravdu jsem se s Lokim a matkou uklidnil. Vrátili jsme se, když už byla trochu tma. Šel jsem do pokoje. Tam jsem si sedl na postel a díval jsem se z okna. Najednou někdo zaklepal. ,, Kdo?" řekl jsem, ale pořád jsem se díval z okna ,,Já, otevři Thore, chci se ti omluvit" řekl smutným tónem otec ,,Pojď dál. "Otevřeli se dveře a vešel dovnitř otec.

Sedl si vedle mě a podíval se na mě. ,, Thore, chci se ti omluvit za to, že jsem to udělal, jen jsem ti chtěl..." Skočil jsem mu do řeči ,, Předvést, že to kladivo něco umí "Otec se na mě podíval a trochu se usmál a já taky. ,, Přesně" já se na otce se smutkem podíval ,, Vážně, musím mít to kladivo?" otec mě objal kolem ramen ,,Thore, to kladivo si tě vybralo" podíval se mi do očí ,,Ale já jeho ne... " otec se na chvíli podíval z okna ,,Thore, zbraň má důvod, proč si tě vybrala" já na to jen kývl ,,Ty máš žezlo jako Loki" otec se zasmál ,,No a myslíš, že jsem z toho byl nadšený když jsem zjistil, že budu mít žezlo? Jasně, že nebyl. Moje reakce byla stejná jako tvoje, nebo možná i horší."

Oba jsme se zasmáli. ,, Tak to máš hold v krvi, tu moji reakci" usmál se ,,A jakto, že Loki ne?" řekl jsem zvědavě ,,No.. Loki se lehce přizpůsobí" já nad tím kývl ,, A navíc vím, jak zařídit, aby ses nebál blesků jako předtím já." Já se na něj podíval předkavapeným výrazem. A on trochu zrudl v obličeji. Nejspíš se styděl. ,, Ty ses bál blesků jako já?" řekl jsem trochu veselejším tónem ,,Jo, ale mám taktiku, jak tě toho zbavit" usmál se ,,Vážně?" otec vstal ,,Jo, pojď za mnou, musíme začít hned" já se zarazil ,,Nemůžeme až ráno?" opět se projevovala moje lenost ,,Ne, nebo sem to kladivo přiletí" já se zasmál ,,To neumí. "Otec natáhl ruku a v ní mu po chvíli přistálo kladivo. Já se na to předkavapeným výrazem podíval a zároveň jsem byl i mile překvapen. ,, Fajn, jdeme" řekl jsem odhodlaně ,,Tak se mi líbíš." Vzal mě rukou kolem krku a odvedl mě do sálu, kde se trénuje.

Otec mě to pak naučil po 3 měsících. Trénink skončil zrovna v den oslav 9 světů. Byla tam hostina, orchestr a hromada pití. Koná se to jednou za pár let. Bylo tam dokonce i pódium a já měl předvést všem, před kterými jsem se ztrapnil, že jsem už mnohem lepší. Předtím jsem to ukázal Lokimu a ten se rozhodl, že mi pomůže. Udělal pro mě něco jako proslov. Loki mi popřál hodně štěstí a ať se nebojím. Pak začal mluvit.

Počkal jsem si než domluví a já pak přišel na pódium. Začali se mi trochu smát. Já zvedl kladivo do vzduchu a udeřil do něj blesk, ale nějaký větší, já pocítil chvílemi všechny možné pocity. Strach, bolest, radost a hromadu dalších citů. Poté na mě začali přilétat různé kovové kousky. Když byla "proměna" dokončena, tak se všichni přestali definitivně smát a začali mi spíš tleskat. Já měl pořád ruku s kladivem ve vzduchu a podíval jsem se na sebe. Byl jsem úžasný. Vypadla jsem fakt božsky a nebyl bych to já, kdybych neměl k tomu nějakou připomínku.

,, Já jsem Thor Odinson, bůh hromů a blesků!"

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,, Já jsem Thor Odinson, bůh hromů a blesků!"

Tak tohle je konec dnešní kapitoly cx
Doufám, že se vám líbila <3

Co si myslíte, že se bude dít dál?
Vy víte kam to psát ;)

MiaBoumontov <3

Loki/Thor - Loki Je Stále Můj Bratr Kde žijí příběhy. Začni objevovat