Jak jsem psala v úvodní kapitole, měla jsem to štěstí, že jsem se setkala s pár herci ze seriálu Teen Wolf. Většina o tom chtěla vědět víc, tak jsem se rozhodla přidat fotku a trochu popisek. A protože Tyler Hoechlin byl hned můj oblíbenec, právě proto přidávám fotku s ním.
S Hoechem jsem se setkala s mým štěstím 2x a oboje stálo za to. V téhle "kapitole" budu psát o 1. setkání, protože to na mě asi nejvíce zapůsobilo, byl to můj 1. con a i 1. fotka s ním. A s odstupem času přiznávám, že je to moje nejoblíbenější fotka vůbec.
Vzhledem k tomu, že je to osobní setkání a nechci, aby to bylo strohé a umělé, bude to naprostý popis pocitů a všeho kolem. Také bych Vás požádala, aby jste fotku s popiskem nikde nesdíleli bez mého vědomí. Děkuju za pochopení.
Tyler Hoechlin byl a je stále awesome. Byl to vlastně první herec, u jehož focení jsem se trochu klepala a měla jsem z toho pořádný pocity. Už jenom, když jsem stála frontu a čekala, než na mě přijde řada a sledovala jsem, jak to probíhá, jak se Tyler chová k ostatním...měla jsem asi vážně i strach, že to nějak skončí špatně. Je skvělé vidět, že Tyler má rád všechny fanoušky a nedělá mu problém se fanouška taky dotknout: no fotce mě taky drží za ruku (což jsem ani nevnímala a zpětně mě na to upozornila kamarádka). Po focení jsem ho poprosila ještě o obejmutí a byl to ten nejlepší pocit a asi i nejlepší obejmutí. Dorazilo to moje feels a když jsem odcházela, tak se přiznávám, že jsem měla slzy na krajíčku, protože to bylo úžasný. U nikoho jiného jsem to takhle neměla a setkání s Tylerem na mě udělalo velký dojem. Věděla jsem, že je to skvělý herec, který má rád svoje fanoušky a rád je udělá šťastnými. Hoech byl hned můj idol a to, že jsem se s ním mohla setkat, tak se mi splnil můj sen. V tu chvíli jsem to ani tak neprožívala, ale teď mi dochází, že jsem měla hrozné štěstí. A to jsem ho pak potkala ještě jednou (ale o tom později).
Potom jsem ještě měla autogram s Hoechem a to samé, spokojenost. Nebylo to jenom "Ahoj, jak se máš, tady máš podepsáno, tak ahoj." On se během toho snažil povídat, i když na to jsou omezené časy (nemůže Vám to podepisovat 10 minut, jsou tam i další lidi, kterým se má věnovat) a když viděl, že chci podepsat tílko, které vymyslel s jeho kampaní We are all fighters, měl z toho hroznou radost a byl rád. Podpis už tam budu mít skoro rok, nosím ho běžně a stále ještě drží, z čehož mám radost.
Hodně lidí mi psalo, že kdyby se setkali se svým oblíbencem, nezvládli by to a diví se, že jsem tak v pořádku. Ano, měla jsem z toho radost, Hoech mě dojal, ale proč to dramatizovat? Splnila jsem si sen, setkala jsem se s kým jsem chtěla. Kdybych tam začala dělat scény, nijak bych si nepomohla. Takhle jsem měla pěkný zažitek a budu na to mít jen ty dobré vzpomínky.
Ono totiž ke konci...i on je normální člověk.
Fotka:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
