Živá Matrice

5. sen

Stojím před Galvatronem. Vidím záblesk jak Optima Galvatron probodavá zvláštním mečem a Optim padá k zemi a už se nezvedá. Vidím ostatní jak jsou těžce zranění a zdevastované budovy. Vidím jak mě Galvatron škrtí. Vidím svůj stín s křídly. Počkat?! Já mám křídla jak?
******************************
V tu chvíli se probudím, celá zpocená a snažím se popadnout dech. Toho si všimne Bee a hned běží ke mě.
,, Jsi v pořádku?" ptá se vyděšeně.
,,Jo, jsem v pohodě. Jen se mi něco zdálo." řekla jsem a stále ještě popadala dech.
,, Dobré ráno Ciri." řekli ostatní, když si všimli, že jsem vzhůru.
,, Dobré." To bylo jediný co jsem dokázala říct.
Postavila jsem se a šla k taškám, které mi ještě včera Bee přivezl. Bylo tam nějaké oblečení, jídlo a pití, nabíječka, kufřík a dokonce i můj meč s kterým trénuji na trénincích. Vzala jsem si něco k jídlu a převlékla se. Ostatní mi nevěnovali pozornost tak jsem si šla sednout na vyšší patro lomu. Vzala jsem si sebou mobil. Zapla jsem ho. 2 nové zprávy od Péti a Týny. Obě zprávy obsahovali otázku jak se mám a že se těší za 3 týdny na můj koncert až jim tam zazpívám. Počkat?! Koncert! Já úplně zapomněla, ale Optim mě odsud nepustí. Teď je s tím zatěžovat nebudu. Ani sebe, času dost. Odpověděla jsem jim, že se mám dobře a že se taky těším. Odložila jsem mobil a opřela jsem se o kámen. Chvíli jsem jen tak pozorovala ostatní a pak jsem se zamyslela nad tím snem. Byla to jen noční můra nebo se tohle opravdu stane? V tom mě začala bolet příšerně hlava. Svalila jsem se na zem. V tom ke mě přiběhl Cross a Optim, kteří si mě první všimli. Zase jsem měla tu vidinu mého stínu. Pak už jen záblesk mrtvého Optima. Když jsem se sebrela, všimla jsem si že mě má Optim v dlani. Postavila jsem se a podívala se na ostatní. Všichni leknutím sebou trhli. Nevěděla jsem co se děje. Podívala jsem se na Optima, ale ten zůstal bez reakce.
,, Moje hlava. Už je to dobrý." řekla jsem tiše, protože mě ještě trochu hlava bolela.
,, Neřekl bych." řekl trochu rozklepaným hlasem Rachet.
,, Proč? Co se děje?" řekla jsem s nechápavým výrazem a Rachet mi podal mobil. Odemkla jsem ho a nastavila foťák na přední kameru. Malém jsem ten mobil leknutím zahodila. Měla jsem svítivé modré oči, jako měl Optim a ostatní.
,, Co to sakra?!" řekla jsem vystrašeně a mobil si dala do kapsy.
,, To netuším, nikdy jsem tohle neviděl..." řekl Rachet.
,, transformace..." zašeptala jsem.
Všichni se jen udiveně dívali.
,, Sam přece v tom dopise napsal, že u mě zjistil schopnosti, ale nebyla zjištěna transformace. Myslím si , že tohle je jen začátek toho, co Sam nezjistil." řekla jsem.
,, Ciri kde je ten kufřík?" Zeptal se Optimus a snesl mě k zemi. Běžela jsem k taškám a vyhrabala kufřík a běžela zpět. Otevřela jsem ho a dala Optimovi nákresy a vzkazy napsaný v Cybertroštině. Chvíli četl ale pak se podíval na ostatní.
,, Je to návod jak najít mateřský meč." Všichni se jen udiveně koukali , jen já nevěděla o čem to sakra mluví.
,, Co je to mateřský meč?" zeptala jsem se nechápavě.
,, Je to meč který dokáže oživit mrtvé transformery, ale když se dostane do špatných rukou může způsobit katastrofální následky. Jak pro nás tak pro vás.
,, Aha.." řekla jsem tiše.

O nějaký čas později ...

Mlčky jsem seděla na kraji jezírka a přemýšlela nad tím , co se dneska stalo. Oči se mi už vrátili do původní podoby. To bylo jediný plus. Popravdě už mě to tu nebaví a to jsem tu 2 dny. Mám se zeptat jestli někdo se mnou někam nejde? Ale ne, to je blbost. Jak jsem tak přemýšlela, ani jsem si nevšimla, že vedle mě stojí Optim i když je velký několik metrů.
,, Ciri? Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě.
,, Jo jsem, jen si to v hlavě snažím urovnat." řekla jsem tiše.
Optim si vedle mě sednul.
,, Chápu jak se cítíš. Je to těžké. Nemusíš se ale zatím ničeho bát. Vypadá to, že Galvatron o nás zatím neví." řekl na uklidněnou.
,, Dobře díky" řekl jsem a věnovala mu malý úsměv.
,,Kdyby si něco potřebovala, řekni " řekl a úsměv oplatil.
Zvedl se a měl se k odchodu, ale ještě jsem ho stihla zastavit.
,, Hej Optime!" Otočil se.
,, Nemohla bych se jít někam projít? Nebaví mě tu trčet." řekla jsem a udělala psí oči.
,, Dobře ale půjdu s tebou." řekl a čekal až se zvednu. Vzala jsem si ještě meč, když už bude ta možnost někam jít trénovat. Optim řekl ostatní, že jdeme pryč ale né daleko. Došli jsme až na louku kde jsem si lehla na zem do měkkého mechu a jen poslouchala cvrčky a koukala se na nebe. Optim si lehnul vedle mě. Bylo chvíli ticho ale pak promluvil Optim.
,,Ciri? Potřebuji s tebou o něčem promluvit." řekl a mě se rozbušilo srdce.
,, O čem." řekla jsem nejistě a Optim začal mluvit.
Pokračování příště...