Captor

Nejdůležitější na světě

Uběhlo 14 dní a Willovi se už noha zahojila.

William
6:45 a já musel vstávat.
Doktor mi sundal obvaz a začal vyndavat stehy. Trochu to bolelo a tak jsem se trochu vzpíral. Když byly všechny venku ještě mi nohu prohmatal a promačkal, jestli je už úplně v pohodě. Poděkoval jsem za péči a vběhl jsem k Logenovi do pokoje.

Logen
„Proč mě budíš?" zamumlal jsem rozespale. Najednou začal zvonit budík. Zamáčkl jsem ho a schytal jsem polibek. „Čekej, musim se převlíct do školy" zavrněl jsem. William mě pustil a já vyklouzl z postele. Chytl jsem ho za ruku a táhl jsem ho sebou. V koupelně jsem zamknul a uvěznil jsem ho mezi stěnou a svýma rukama.

William
„Tak na to rychle zapomeň" ušklíbl jsem se a podlezl pod jeho rukou ke dveřím.

Logen
„Proč?"zafňukal jsem.

William
„Musíme do školy a navíc já svoje poprvý nechci zažít v koupelně" ušklíbl jsem se, jenže to už byl zase u mě, ale tentokrát mě jen sledoval. Rychle jsem mu nadzvedl tričko „hned mam lepší den" uculil jsem se a vyklouzl jsem z koupelny.

Logen
Tohle bude dlouhý den. Ve škole mě zastavil jeden kluk a na něco se mě začal vyptávat.

William
Do třídy jsem došel sám, protože mě Logen poslal pryč. Hned u dveří se na mě vrhly holky s těma jejich blbíma otázkama. Šel jsem dál do lavice, ale ony šly semnou.

Logen
Konečně se vykecal a já mohl jít. Ve třídě jsem před svou lavicí lehce zavrčel, aby mi ty holky uhly. Sedl jsem si a znuděně jsem koukal na tabuli. Zazvonilo a holky zmizely na svá místa. Will si zdrceně položil hlavu na lavici. Položil jsem mu ruku na záda „copak?".

William
„Nic, jen mě nebaví ty blbý otázky" vydechl jsem a zvedl jsem hlavu. Logen na mě koukal zamyšleným pohledem.

Logen
Odtrhl jsem od něj pohled „na jaký otázky se tě ptaj?" vyzvídal jsem.

William
„Dneska to bylo kde sem byl tak dlouho a jestli sem náhodou nebyl s nějakou holkou, když tohle jedna z nich řekla další se zeptala, jestli mam holku" zamručel jsem nevrle. Logen se usmál. Co ho zase napadlo?

Logen
„A co si jim na to odpověděl?" zvážněl jsem.

William
„Řek sem, že něco v tom smyslu a ony, že kamarádka s výhodama. Na to sem nic neřekl.......co ti vůbec chtěl ten kluk?" zašeptal jsem.

Logen
Zarazil jsem se „on jen že má nějakou informaci, to neni důležitý".

William
„Aha asi mi zase neřekneš jakou, co?" sykl jsem.

Logen
„Teď to neni důležitý, ale až bude, tak ti to řeknu" uculil jsem se. William odklonil pohled na tabuli a po zbytek hodiny mlčel. O velké přestávce se k naší lavici nahrnuli holky. Chytl jsem Williama za ruku a vytáhl jsem ho z lavice. Zastavil jsem se až ve dveřích do třídy. Druhou rukou jsem pohladil Williama po tváři a políbil jsem ho. Celá třída ztichla. Oddálili jsme se a já ho vytáhl za ruku ze třídy na chodbu.

William
„Víš že teď bude těch otázek ještě víc?" zamručel jsem. Logen zářil radostí.

Logen
„To je mi jedno, aspoň už mi tě nebudou chtít přebrat" uculil jsem se a obejmul jsem ho.

William
Ach jo,občas se chová tak dětinsky. Jen jsem si povzdechl a se zvoněním dotáhl Logena zpátky do třídy. Zbytek dne byl zvláštní. Holky se na nic neptaly.
Když jsme dojeli do domu Logen sebou plácl o postel. Pokrčil jsem nad tím rameny a zalezl jsem do svého pokoje. Otevřel jsem mobil a uviděl tu hrůzu. Tolik zděšených zpráv.

Logen
Nakoukl jsem k Willovi do pokoje „du ven" oznámil jsem mu.

William
Mobil jsem položil na stolek a rozběhl jsem se za Logenem „kam deš? Co tam budeš dělat? Mam jít s tebou nebo mě do toho zase nechceš zatahovat?" sykl jsem. Logen se zastavil a pomalu se na mě otočil .

Logen
Popošel jsem k němu a políbil jsem ho „no já chtěl jít ven s tebou" pousmál jsem se.

William
„Jako rande?" přesvědčoval jsem se.

Logen
„Ano" usmál jsem se. William si vzal šedý svetr a vyrazili jsme. Měl jsem v plánu jen tak se projít, aby věděl, kde co je, jenže mi uprostřed prohlídky zazvonil mobil. „Omluv mě prosím". Will jen kývl a tak jsem to zvedl „halo?" „máme nové místo" „fajn, ale teď nemam čas" „ale vždyť uteče" „mafii neuteče nikdo" ušklíbl jsem se a zaklapl to.

William
„Co se stalo?" vyzvídal jsem.

Logen
„Emm jen ho zase našli" vydechl jsem.

William
„Tak proč ho nejdeš chytit? Vždyť zdrhne" napomenul jsem ho.

Logen
„Teď se mi nechce, jasný? Nemám totiž čas" odsekl jsem.

William
„Počkej, jak jako že nemáš čas? Já myslel, že chytit ho je pro tebe nejdůležitější? A co je pro tebe tak důležitý, že ho nechceš chytit?" okřikl jsem ho.

Logen
„No nejdůležitější si pro mě teď třeba ty. Chytit ho můžu potom" zamumlal jsem. William na mě zaraženě koukal. „Už mě to tu nebaví, dem domů" pousmál jsem se trochu nuceně a chytl Willa za ruku. Odtáhl jsem ho domů. William celou cestu mlčel i doma mlčel. Zalezl do svého pokoje. Osprchoval jsem se a šel jsem za ním „si v pořádku?".

William
Je to dobře nebo špatně že mě upřednostňuje?co mám dělat???
„Můžu se tě na něco zeptat?".

Logen
„Jo, jistě"odpověděl jsem a zalezl jsem k Willovi do postele.

William
„Kolik ti je?"

Logen
„19" uchechtl jsem se. William mě obejmul a mlčel. „Chceš vědět ještě něco?" přerušil jsem ticho.

William
„Ty o mě víš všechno, že jo?"zamumlal jsem.

Logen
„William Hopper, černé vlasy, tmavě modré oči po stranách šedé, za třicet tři dnů 19let, výška 176cm, velikost nohy 42,váha 57kg, oblíbená barva modrá, oblíbené jídlo pizza se sýrem, alergický na bodnutí včely. Jediné v čem se nevyznám si ty sám" zamumlal jsem tiše.

William
„Ty o mě víš všechno a já o tobě nevím nic" zamručel jsem. Logen mě chytl za ramena a vytáhl mě do výšky svých očí.

Logen
„Řeknu ti všechno, co jen budeš chtít" pousmál jsem se. William mi úsměv oplatil.

William
„Dobře, tak zítra" špitl jsem a dlouze jsem ho políbil a pak jsme usnuli.