Captor

nějakej totální kazišuk

Logen
Ráno mě vzbudil nepříjemný pocit. Ten tam dole byl zase v pozoru a mě to docela bolelo. To už jsem až takový úchyl, že mi stojí jen z toho, že je ke mě zády a já ho ze zadu objímám? To jsem zase dopadl. Opatrně jsem se mu vykroutil a zaběhl do koupelny vyřešit svůj né moc malý problém.

William
Vzbudím se a Logen je zase někde jinde. Sednu si a uvědomím si to. Hodím pohled na koupelnu, ale tam je rozsvíceno a dveře jsou zavřené. Takhle to dál nejde. Povzdechnu si a zvednu se z postele. Dojdu ke dveřím, na které následně zaklepu „L-logene?".

Logen
Opřu se čelem o stěnu ve sprše a nachám na sebe téct vodu. „Dej mi chvilku a neotvírej dveře!" zavolám na zpět.

William
Vezmu za kliku, proklouznu dovnitř a opřu se o topení. „Musíme si vážně promluvit.." začnu.

Logen
Trhnu sebou „t-teď a tady??nemůže to počkat?" zeptám se poplašeně.

William
„Ne!" odpovím rázně. Nadechnu se, ale v tom uvidím Logenovu ruku šmátrající po ručníku. Podám mu tedy ručník a řeknu to „od teď už spolu nebudeme spát v jedné posteli".

Logen
Dám si ručník kolem pasu a vylezu ze sprchy „a to jako proč?" zamručím nespokojeně.

William
Při pohledu na něj ztuhnu „p-protože......protože tohle!" ukážu na jeho břicho prstem.

Logen
Podívám se na místo kam ukazuje. „Jestli ti vadí moje břicho, klidně s ním něco udělám". William si napleskne ruku na čelo.

William
„Tady nejde jen o tvé břicho.....tady jde o tebe celého" rozmáchnu se a očkem po něm mrknu, jestli vnímá.

Logen
„No ok, když se mnou máš problém, nebudu s tebou v posteli, a víš co, nebudu s tebou ani tady" hraně odseknu a odeberu se na odchod. Vím, jak to myslel a myslím, že už nemá cenu to oddalovat.

William
„Ale takhle jsem to nemyslel!" zakřičím za ním, ale on už je ve dveřích od mého pokoje. Rozběhnu se za ním. Když ho chci chytnout za rameno on se otočím a vlepí mi pusu.

Logen
Zacouvám s ním k posteli, na kterou ho posadím a odtáhnu se „já vím moc dobře, jak si to myslel" pousměju se. Skloním se k němu a zajedu mu oběma rukama pod tričko, které z něj opatrně vysvléknu „tahle situace má pouze jedno řešení, tedy pokud ti to nevadí?" dodám a zadívám se mu do očí. Během mrknutí oka se ocitnu na posteli, s Williamem na sobě a jeho jazykem v sobě. Nešlo si nevšimnout jeho všetečných rukou na mých bocích.

William
Když ucítím Logenovo koleno mezi nohama, na chvíli se odtáhnu „neřikal si, že si to šetříš pro někoho, koho budeš milovat?" ušklíbnu se. Logen se lehce usměje a oběma rukama se mi zahákne za krkem.

Logen
„Řikal a právě proto to jdu dělat s tebou" špitnu a přitáhnu si ho zpět do polibku. Povede se mi vyhoupnout se nad něj a tak si mu sednu mezi nohy a stáhnu mu kalhoty. Kalhoty jsou dole a naše pohledy se střetnou. Usměju se a nakloním k němu. Naše rty se hned spojí a jeho ruce se okamžitě ocitnou na mém jen tak tak držícím ručníku.

William
Tak jo Wille, je to tady! Jdeme do toho se vším co máme a známé. Co se stane, když to povolím tady? Ručník se posune, ale na Logenovi pořád setrvává. Ten se do polibku lehce pousměje. Ucítím jeho ruku, jak mi obtěžuje nohu a jede od stehna výš a výš až se zastaví. Obě Logenovi ruce se naráz přilepí na můj zadek(ten vzadu), který následně začnou všelimožně mnout.

Logen
Ten ručník mi byl v tu chvíli tak těsný, že i kožená sukně mojí tělnaté učitelky výtvarky měla co závidět. Do toho překrásného tichá, občasně přerušeného ještě krásnějším vzdychnutím, nějaký totální kazišuk zaklepal na dveře, ale tím způsobem, že je málem rozmlátil. Will se tak lekl, že mě ze sebe ztrhl vedle sebe, jenže vedle něj nic nebylo, takže jsem i se svou nadržeností skončil na podlaze. „Jakej kretén..." sykl jsem a pomalu se sbíral ze země.

William
,,P-promiň! já se strašně lekl...nechtěl jsem....tě schodit" vyjeknu, ale když uvidím jeho obličej napůl zakrytý rukou, aby nebylo vidět, že se směje, rozesměju se i já. Do určité míry je to vtipné. Ve dveřích se zjeví jeden z těch mužů v černém a nechápavě nás sjede pohledem.

Logen
,,Máme signál" oznámí mi poněkud vyjeveně a já se přestanu smát. Nasadím vážný obličej a s vypětím všech sil se zvednu. Jakmile však otevřu pusu na nějakou diplomatickou odpověď, ručník mi ladně sklouzne dolů ke kotníkům. V tu ránu zrudnu a oběma rukama zakryju svou chloubou. A diplomatická odpověď je v čudu. ,,Ehm....d-dobře, hned tam jsem" odkašlu a začnu se vzdalovat ke skříni s oblečením. Dveře se opět zavřou a Willa popadne další záchvat smíchu. S rukou na břiše se svalí na postel, div z ní nesletí.

William
,,To ti moc nevyšlo" uculím se a sjedu na něj pohledem. Logen mě nejspíš delší dobu sleduje a teď mě jen pokárá pohledem.

Logen
,,Se aspoň otoč!" prsknu vztekle. William si schválně opře hlavu o ruku a zadívá se na mě, jakoby snad čekal, že se mu fakt ukážu jen tak bez všeho.

William
,,Proč se mám otáčet? Vždyť jsem tě tak už málem viděl a navíc to jednou přijít musí, nebo se snad za něco stydíš? Má ten tvůj nějaký zvláštní rozměry? Mě to nevadí, tak budu ten nahoře já" usměju se a překulím se na kraj postele, kde se posadím a dál ho šmíruji.

Logen
,,CO?! jak tě to sakra napadlo??" vyjeknu a otočím se k němu zády, aby mi na předek neviděl. ,,Počkat, ty mě necháš dobrovolně nahoře?" zarazím se po chvílí a rychle se narvu do boxerek, co jsem ve skříni našel.

William
,,No já nevím...prostě napadlo. A čemu se tak divíš? já vim velký prd o tom, co dělat nahoře...a už vůbec nemam tušení o tom, kam mi to ty budeš strkat? do pusy to jen tak nevezmu!! Zas tak dobře se ještě taky neznáme..." zamrmlám si skoro pro sebe. Logen mě sjede pohledem, ale já pořád koukám na ty jeho zelené boxerky.

Logen
Založím si ruce na hruď ,,ty fakt nevíš kam?". Will přestane hypnotizovat můj rozkrok a zavrtí hlavou. Povzdechnu si a natáhnu ruku do skříně pro tričko a kalhoty. ,,Pak to vyřešíme..." odseknu a už oblečený se vydám ke dveřím.

William
,,Jak pak? čí je to signál?" vyskočím z postele. Logen ke mě tiše dojde a podá mi tričko ze země. ,,Tak řekni něco!!" zavztekám se.

Logen
Pousměju se ,,všechno ti pak řeknu, slibuju, ale teď..." odmlčím se. Opatrně mu položím ruku na jeden z jeho svůdných boků a trochu si ho k sobě přitáhnu. Hned na to ho políbí, ale moc dlouho to netrvá, protože mě od sebe odsune.

William
,,Tak už jdi!" povzdechnu si a přetáhnu si triko přes hlavu. Netrvá to dlouho a jsem v pokoji sám. Mám docela hlad a tak se vydám směr kuchyně. Tam se setkám s Paulem. Ten mě okamžitě po snídani zatáhne do tělocvičny a já zase musím dřít, jako největší pošuk na světě.

A je to tu zas. Ještě než tu začnu psát další info,chci se moc omluvit a požádat vás o slitování, než mě úplně odsoudíte, že mi to tak trvalo. Na mou lehkou obranu, měla jsem perný rok,ale pokusím se to do Vánoc dohnat. Pak bych taky ráda prohlásila,že děkuji za všechny vaše ohlasy na tento příběh a moc si jich cenním. Bohužel nemůžu vám dát přesné datum dalšího dílu,ale pokusím se,aby to bylo co nejdřív.