Ahoj, tohle je FF na miraculous ladybug and chat noir. Budu to psát ve stylu takovém, že nejdříve budu psát z pohledu Marinette a pak Adriena. Předem dík za všechno.
,,No tak, Marinette, vstaň!'' Křičela mi do ucha Tikki ,,Hmmm...'' Tikki se zatvářila naštvaně. Pak ke mě přiletěla a štípla mě ,,JAŮŮŮ, TIKKI!!'' Vyletěla jsem z postele jako neřízená střela a hodila jsem na Tikki vražedný pohled. Ta se jen vítězně usmála. Podívala jsem se na mobil. ,,Do p**ele Tikki, to už je tolik?'' No Marinette dobrý, za 1. Musela tě slyšet máma a za 2. Bravo, nový rekord, 9:08. V tu chvíli přišla do pokoje mamka. Tikki se shovala a já se pokusila zachovat klid. ,,Marinette, slyšela jsem tě křičet. Nestalo se nic?'' Co mám jako sakra říct? (Omlouvám se za neslušná slova) Všechno ji vykecat? To jako těžko. ,,eeee, no nic, jen jsem zjistila kolik je hodin.'' Řekla jsem mámě. Bravo Mari, bez překlepu. ,,Aha, ale...kdo je Tikki?'' Panebože!!! ,,No...to je tak, že...je to...k-kamarádka. Imaginární kamarádka.'' No bezva, teď si o tobě bude tvoje vlastní máma myslet, že jsi cvok! Kárala jsem se v duchu. ,,jasně, tak bež rychle do školy, ať nepřijdeš pozdě, ju?'' (Pozdě zlato.) Dík mami, to mě fakticky uklidnilo. Rychle jsem se oblékla, udělala ranní hygienu, popadla tašku a doslova padala do školy. ,,Zase pozdě Dupain-Changová?! Příště půjdeš do ředitelny. Tam si najdi výmluvu.'' Smutně jsem se podívala na podlahu. ,,Ano madam.'' Řekla jsem sklesle. Cestou k lavici jsem stačila zapnout o Chloeinu nastavenou nohu. ,,To neumíš dávat pozor? Ne, vlastně asi ne, protože ty neumíš nic ty nulo!'' Začala se smát a všichni okolo taky, kromě Nathaniela, Adriena, Alyi a Nina. Skulila jsem se do klubíčka a tlumeně vzlykala. Alya se chtěla zvednout a pomoct mi, ale Adrien ji předběhl. Když mi pomohl vstát, zazvonilo na přestávku a Chloé mě naposledy kopla do nohy. Já se zhroutila z brekem k zemi. Měla jsem na Chloé takový vztek, že bych ji nejraději uškrtila. Pak jsem uslyšela rozhovor Adriena a Chloé. ,,Chloé, nemyslíš, že jsi to přehnala?!'' ,,Ale Adrienku, ta nula si to zaslouží, koukala na tebe!'' Tím mě naštvala ještě víc. Jako jo, možná jsem na něj chvilku koukala, ale to neznamená, že mě musí kopat do nohy. ,,Chloé, já nejsem tvůj majetek, takže se mi laskavě nepleť do života! A neříkej mi Adrienku!'' Jo Adriene, nandej jí to! Začala mě hrozně bolet noha a sikla jsem bolestí. Adrien se na mě otočil a klekl si ke mě. ,,Jsi v pohodě Marinette?'' Chloé jen naštvaně odešla a já jsem se dívala do těch jeho dvou smaragdů. ,,C-co? J-jes-tli j-jse-em v p-pohodě? J-jas-ně j-jo. D-děk-uji'' usmál se na mě. Jak já miluju ten jeho úsměv. ,,Není za co.''
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Druhou hodinu ,jsme měly Frainu. Jo, docela fajn, ale na konci hodiny nám paní učitelka oznámila, že budeme hrát divadlo. Bude to pozor vymyšlený román. Každá třída si vymyslí svůj vlastní děj. Nejlepší herci pak dostanou za odměnu letenky do řecka.
'Crrrrr' Kim položil pero, protože jsme si to všechno zapisovali. ,,Jó konečně!'' Vykřikl Najednou se vynořila neznámá osoba v černém. V tom má prsty akuma. Jediný problém, tedy zásadní...bolí mě noha, jak mě Chlo...počkat, Chloé. To je ona. ,,ha, kde je Adrien a Marinette!!!'' Bylo mi jasné co má v plánu. Pomstít se Marinette a získat Adriena. Hmmm, to se ji nepovede, holčičce. Zaběhla jsem za roh. ,,Tikki, musím se transformovat! Tikki tečky! '' už tu nebyla Marinette, ta smolařka a nešika, ale její praví opak. Šikovná a prostě dokonalá beruška. Tak, a teď za Chloé. Vyhoupla jsem se pomocí joja na jeden barák a do školy. Tam jsem našla Chloé. Komu se podívá do očí a vysloví nějakou blbost jako hsina, nebo psina, nebo já nevim co, jí začne poslouchat. Všimla jsem si měkkého dopadu na střechu. ,,Ahoj kocoure.'' Kocour se postavil přede mně a uklonil se. ,,Dobrý den M'lady.'' Vzal mi ruku a jemně políbil hřbet. ,,Teď není čas na vrnění kocoure. Nevíš kde má akumu?'' Kocour jen pokrčí ramena. ,,Netuším M'lady.'' (Týjo, jak si to jako představuje, usmívat se při vážné věci?!) ,,Hej, Generálko. Proč tak nutně potřebuješ Marinette a Adriena?'' Ozval se kocour. ,,Grrrr, já nejsem generálka, já jsem lady broken heart!!! A Marinette se pomstím a Adriena získám, jen co ho najdu'' Tc, prej lady broken heart. To já mám lepší název. Kocour by jistě také souhlasil. Počkat co? Ona neví kde je Adrien? Sakra, kde je Adrien? Kocour si zřejmě všiml mého ustaraného a vystrašeného výrazu. ,,Stalo se něco M'lady?'' Bez přemýšlení jsem na něj vychlila: ,,Kde je Adrien?''
