MariChat

4.

Ahojky, tak tady je další kapca
Ono jí na mě záleží? Já myslel...no, vlastně asi jo, protože Volpině malém dala svoje miraculum za iluzi mě. ,,Počkat a co Marinette?'' Ladybug se na mě nejistě podívala. Pak ale nejistý pohled vyměnila za podezíravý. ,,T-ty ji znáš?'' ,,No, ne tak docela, ale ano. Přeci u zlolustrátora si mi ji představila.'' Jen přikývla. ,,Dobře, ale teď do akce.'' Udělala stejně jako já bojový postoj a zaútočily jsme. Nechci popisovat celý boj. Prostě M'lady chytila akumu a odešla. Ani mi nedovolila abych ji dal pusu. Příště to udělám. Taky jsem zjistil, že ji bolí pravá noha. Zapípalo mi muraculum a odskákal jsem domů. Tam jsem se přeměnil na Adriena. ,,Hej, Adriene, děj mi camemberth.'' Jen jsem se na něj podíval otráveným pohledem. ,,Teď ne Plaggu.'' Ten už se ale naštval. ,,CAMEMBERTH!!!'' Vyděšeně jsem se na něj koukl, protože jsem se docela dost lekl. ,,No jo, no jo pořád.'' Podstrčil jsem mu ten smrdutý sejra pod čumák a přemýšlel o berušce. Je nádherná, chytrá, šikovná a milá. Co jí sakra chybí? Rozplýval jsem se nad ní. Ani jsem si nevšiml, že na mě Plagg asi už půl hodiny mluví. ,,ADRIENE!!!'' ,,C-co je?'' Zeptal jsem se trochu zděšeně, protože jsem se lekl znova. ,,Asi tě nezajímají podrobnosti o berušce, že?'' Hhhh? ,,Od kdy tebe zajímá beruška?'' Zeptal jsem se Plagga trochu podezíravě. ,,No, ne beruška, ale její kwami Tikki. Je to moje kamarádka.'' Jako co? Plagg a nějaká kwami? To mě podržte. ,,Dobře, zeptám se jinak. Od kdy ty máš kamarádky?'' Plagg mě propichoval pohledem. ,,Od té doby, co mě stvořili.'' No, měly bychom změnit téma. ,,Eee, a co ty podrobnosti o berušce?'' Zeptal jsem se ho klidným hlasem. ,,No víš, ve škole, jsem cítil negativní energii dalšího kwamiho. Tikki.'' ,,Kdo nebo co je Tikki?!'' ,,No vždyť jsem to říkal, kwami berušky.'' Jo ták. ,,Jo, no, aha. Takže beruška musí být někdo že školy?'' Plagg jen kývl hlavou na náznak, že mám pravdu. ,,Ano, ale teď chci camemberth.'' Co? Už zase? ,,Ale vždyť jsi ho měl před chvílí?!'' Plagg se jen uraženě koukne. ,,Přesněji, před 1.hod. a 37.min.'' grrrr,Plagg si vždy stojí za svým. Podal jsem mu camemberth a znovu přemýšlel o berušce. Někdo ze školy jó?! A co Marinette? Taky hodná hezká, ale nešikovná. Jinak: Černý vlasy s modrýma odleskama, modrý oči...prostě beruška bez masky. No, budu pomáhat Alye s zjištěním identity berušky. Ale co když mě nemá ráda? (Omyl zlato, ona tě miluje.) Pak přišla Nathalie, a řekla mi, ať jdu spát. Sakra proč, když je 7:58? Šel jsem do postele a spal. Ráno mě vzbudil pozor, ne budík, ale představa, že zase uvidím svou lady. Oblékl jsem se, udělal ranní hygienu a šel do školy. Hned u školy byla Alya a čekala na Mari. ,,Ahoj Alyo.'' Otočila se ke mě ,,Jé, ahoj Adriene.'' ,,No, Alyo, můžu ti pomoct s odhalováním identity berušky?'' Podívala se na mě a pak spustila:,, Dobře, hned, jak budou mít další misi, můžeme začít. Teda, jestli chceš.'' Usmál jsem se na ní. ,,Dobře. Dík.''
Šel jsem do školy a přemýšlel nad ní. Ladybug...je nádherná, pozorná, šikovná...stejně jako Marine-,,Oh dost Adriene! Ty přece nemiluješ Marinette, ale ladybug.'' Promluvil hlásek ve mě. Ale už jsem se tolik neroztékal, když se řeklo slovo ladybug. Ladybug ladybug ladybug....Adriene, vrať se!!!
,,Crrrrr''
Do třídy vešla Alya a Marinette...zato teď jsem se roztékal...Hej, Adriene!!! Marinette mi věnovala ten nejkrásnější úsměv a zamávala. Cítil jsem, jak se pomalu červenám. Bože, Adriene, já přece nemiluju Marinette!!! Do třídy vešla učitelka. ,,Takže, budete dělat referát. Bude to párový referát. Tady pan referá-eee, chci říct ředitel vás rozdělí.'' Do třídy vešel ředitel, dost podobný sově. (Taky jste si toho všimli?) ,,Takže, teď řeknu lidi kteří budou spolu dělat ten referát: Alya a Nino, Chloé a Kim,Adrien a...," Nevím proč, ale modlil jsem se, abych byl s Marinette. Ty jí miluješ Agreste! Řekl hlásek v mé hlavě. No, možná mě malilinko přitahuje, ale nejsem si jistý, jestli ji miluju. ,,Adrien a Marinette," Bezva. ,,Nathaniel a Alix, Ivan a Mylène, Rose a Sabrina, Juleka a Max. To je vše. Přeji pří-'',,Crrrr'' ,,No nic. Nashledanou.''
Zavolal jsem otci.
rozhovor:

A.A. Ahoj otče, chtěl jsem ti říct, že jdu ke spolužačce a budu tam s ní dělat referát do školy.
G.A. Dobrá, ale domluv se z Nathalie, aby tě nějak rozumě vyzvedla. Ano?
A.A. Ano otče.
Típl jsem to a šel k Marinette. Otevřel jsem dveře do pekárny. ,,Dobrý den. Je doma Marinette?'' Sabina a Tom (rodiče Marinette) se na mě podívaly a jen přikývly. ,,TY jsi Adrien Agreste?'' Zastavila mě nějaká puberťačka ,,eeee, jo.'' Její výraz se změnil na ohromený. ,,To je boží!!! Dáš m-'' ,,Sorry, momentálně nemám čas. ,,Marinette máš návštěvu!'' Zavolala Sabina. Po schodech sešla Marinette. Oprava: po schodech se skutálela Marinette. Asi na třetím shodě slítla a spadla....na MĚ? Bezva.
,,P-promiň Adriku-totiž Adriene.''hm? Marinette, to si děláš srandu. Adrik? Sorry Mari, ale nemyslíš, že jsi to malinko přehnala? ,,To nic Marinette. Jsi v poho?'' ,,Ne. Totiž Jo.'' Dobře, sice řekla, že je v poho, ale nevěřím jí to, protože kdyby byla v poho, tak by mi neříkala Adriku. ,,Fakt?'' ,,Jasně.'' Teď se mnou poprvé mluvila bez koktání.Usmál jsem se na ní a ona se začervenala.,,eee, půjdeme ke mě do pokoje?'' Zeptala se mě. ,,J-jasně.'' Nevím co to měla z nemoc, ale je přenosná.