Emma

Bradavický Expres

 Harry strávil zbytek prázdninového času v Děravém kotli s polu s Weasleyovýma, kteří se vrátili z dovolené a Hermionou. Pan Artur Weasley ho varoval aby nehledal uprchlíka z Azkabanu, Siriuse Blacka - Harrymu to přišlo jako zcela nesmyslné..proč by u Merlina měl hledat nějakého uprchlého vraha?-.

...

   ,,Tys vážně nafoukl svou tetu??" zeptal se zrzek když Harry se svými kamarády snažil najít volné kupé. ,,Nechtěl jsem ji nafouknout, jen jsem.....neovládl jsem se." odpověděl Harry. ,,To je skvělý!!!" ,, Rone, to není legrace, Harry měl štěstí že ho nevyloučili!!" ozvala se Hermiona. ,, Spíš jsem měl štěstí že mě nezatkli..." ,, Stejně to bylo skvělý." nenechal se Ron.

  Nakonec našli místo v kupé s jejich novým profesorem R. J. Lupinem, který zahalený ve svém kabátu právě podřimoval. Povídali si o zážitcích z prázdnin, o útěku Siriuse Blacka o K. Popletalovi (proč ho nezatkli do Azkabanu za to že nafoukl tetu Marge) a přišla řeč i na Emmu a na to co se od ní Harry během toho posledního týdne dozvěděl. Oba jeho kamarády tato novinka naprosto ohromila těšili se na ni, na to co dalšího z ní dostanou a co s ní prožijí.

 Po nějaké době přijeli do místa kde byly černé mraky ze kterých pršelo a kde byla hustá mlha. Až najednou vlak zastavil. Všichni se nacpali do uličky a koukali kolem sebe aby zjistili kdo způsobil jejich zastavení... Vlak se zatřásl a oni zapadli spět do svých kupéček. Poblikávající světla zhasla. Ron se zkoušel podívat ven z okýnka. Položil ruku na sklo. Okno pomalu začalo zamrzat, zamrzla dokonce i láhev Lupinova pití co měl odloženou na desce. Chlad pohltil celý vlak, Ron rychle stáhnul svou ruku zpět a z úst se jim vynořovaly obláčky teplého vzduchu. Temný vlak se znovu zatřásl. Všichni ztuhli, jako by už nikdy neměli mít radost, jakoby se ze světa vytratilo všechno štěstí.

   Dlouhé ohavné a především hubené prsty pohladili kliku a odtáhli dveře na stranu. Do dveří připlula jakási zrůda zahalena v kápi, nikdo neměl slov.  Jakoby nahlédla do kupé a svou hlavu natočila Harryho směrem. Najednou začala vysávat Harryho duši. Chlapec s jizvou ve tvaru blesku na čele viděl všechny smutné a bolestné vzpomínky....následovala tma s výkřiky nějaké ženy.

 ,, Harry jsi při sobě?" Hlas Hermiony ho donutil otevřít oči a pomalu se posadit. Čarodějka s kudrnatými neposednými vlasy mu podala brýle. ,, Na sněz to, to pomůže..je to jen čokoláda" a u nosu mu přistál kousek čokolády co mu podával profesor Lupin. Pousmál se na Harryho. ,, Co...co bylo zač ta věc...co přišla?" zeptal se Harry dívajíc se do dveří. ,,To byl Mozkomor, jeden z těch Azkabanských strážných...Prohedával vlak kvůli Siriusi Blackovi." vysvětlil mu profesor.,,Jestli mě omluvíte, promluvím si se strojvedoucím........Jez...Uleví se ti." a zavřel za sebou dveře. Harry se zakousl do sladké čokolády a povídal si se svými kamarády o tom co se právě stalo...

    Před zahájením Hodokvasu (každoroční hostina a zahájení nového šk. roku), řekl pář slov na uvítanou ředitel A. Brumbál: popřál profesoru Lupinovi na místě Obrany proti černé magii a profesoru (jejich přítele) Rubeusovi Hagridovi " Hodně štěstí". Přišla řeč i na to, že Mozomorové budou hlídat vchod na školní pozemky a celé Bradavice. U toho si samozřejmě Draco Malfoy (jejich rival) neodpustil scénu o tom jak Harry omdlívá. A dali se do jídla.

  Po skončení oslavy se studenti odebrali do svých společenských místností. No....co si budeme nalhávat.... skřeky Buclaté dámy ( hlídačky Nebelvírské společenské místnosti) se rozléhaly po celém Hradě. Pokoušela se totiž svým uměleckým hlasem rozbít skleničku, až ji ze zoufalosti rozkřápla o sloup.

...

Tak další kapitolka po dlouhé době... tentokrát jen s Harrym.