Emma

!!Překvapení na uvítanou!!

   Stála uprostřed Brumbálovi pracovny když se otevřely dveře a do místnosti vstoupil starší muž s dlouhými šedivobílími vlasy a vousy. ,,Dobrý den Emmo, rád tě zase vidím...čekáš tady dlouho? " zeptal se a přešel na druhou stranu místnosti k oknu. ,,Dobrý den, Albusi, taky vás rádavidím...a ne nečekám tady, zrovna jsem se přemístila. " a šla si stoupnout k oknu vedle ředitele. ,, To je dobře...a co Sirius?" ,, Toho jsem ubytovala v jeskyni za Prasinkama a budu mu tam nosit jídlo." odpověděla prostě. ,, Dobře to je dobrý nápad. Abych nezapoměl, určitě budeš potřebovat nějakou pracovní místnost..na to se hodí Komnata nejvyšší potřeby. Doufám že nejsi viditelná pro všechny že ne?" ,, Ne samozřejmě nejsem, jen když jsem byla v Prasinkách Siriusovy pro jídlo." potvrdila. ,,A komnatu nejvyšší potřeby rozhodně využiju." Někdo zaklepal na dveře. ,, Dále!" křikl Brumbál ke dveřím. Emma si prohlížela temnou oblohu ze které padaly kapky deště. Dveře se otevřeli a do místnosti vstoupil muž v černém hábitu s černými vlasy, které mu sahaly po ramena. Byl to proferor lektvarů.

   Emma se zvědavě otočila. Toho koho právě sledovala jak zavírá dveře, nečekala ani ve snu. Tolik jí chyběl... ,, Potřeboval jste ode mne něco pane řediteli?" zeptal se když za sebou zavíral. ,, Se...Severusi..."  zašeptala zaskočeně. Ten hlas..... profesor lektvarů si naněj dobře vzpomínal. Ale myslel si že osoba které onen hlas patřil je dávno po smrti. Že by se mu to jen zdálo? Emma se rozběhla k Severusovi, který se právě otáčel. Než stihl zjistit koho slyšel, někdo k němu přiběhl a pevně ho objal. Podíval se kdo měl takovou drzost se ho dotknout. Bylo to jako sen...po tolika letech kdy si byl jist že nežije, kdy si myslel že všechno ztratil. A teď tady stál...a jeho kamarádka ...nejlepší kamarádka, nebo možná něco víc, ho objímala. Neváhal a omotal svoje bledé ruce kolem jejich zad a zabořil hlavu do jejich voňavých vlasů.

  Po zhruba pěti minutách, kdy se objímali, konečně promluvila. ,, Promiň...tolik jsi mě chyběl...Promiň......už tě neopustím...nikdy." šeptala mu do hábytu a v jejích očích se leskly slzy. A on ji sevřel ještě pevněji. Po třech minutách se ozvalo další zaklepání. Brumbál, který se díval na objímající se pár, vyzval osobu aby vystoupila. 

  Ve dveřích se objevil další muž. Tento však byl oblečen do ošuntělého hábytu a měl hnědé vlasy. Když za sebou zavíral dveře prohlásil ,, Dobrý večer, pane řediteli. Říkal jste že se mám za vámi stavit kvůli tomu pokoji co umě přebývá.". Emma si na ten hlas dobře pamatovala. Když byla malá, slýchávala ho každý večer v Nebelvírské společenské místnosti. Její uslzené oči se podívali kdo to je ačkoli si byla jistá, že ten kdo přichází  není nikdo jiný než Remus Lupin . 

Pustila Severuse a přeběhla ke dveřím. Když se Remus otočil objímala ho už Emma. ,, Remusi...tolik jsi mi chyběl..." vydechla. ,,Ty mě taky" neváhal, pevně ji obejmul a hlavu položil na její rameno. Po třech minutách promluvil Brumbál. ,, Už chápete Remusi?? Emma se ubytuje v tom pokoji...". Emma pustila Remuse a podívala se na Brumbála. ,,Překvapení na uvítanou!" pousmál se. ,,Děkuju" poděkovala a zadívala se na ty dva muže, kteří jí tak chyběli. ,,Myslím že vysvětlení je  na místě." prohlásil ředitel. Emma jen kývla hlavou na znamení souhlasu a šla si pro kabelku.

 ,, Emma od teď bydlí v Bradavicích....kvůli jisté záležitosti, se kterou budete během tohoto roku obeznámeni. Pak má taky ještě další úkol který dělala celá ta léta a který by měla do 3 let dokončit. No a samozřejmě svůj volný čas bude trávit s Harrym, kterého bude chránit. S ním strávila poslední týden prázdnin a je obeznámen s její situací...tento rok je Emma viditelná jen pro členy Fénixova řádu, pana Weaslyho, slečnu Grangerovou a Harryho. Jak je to možné se nemá cenu ptát...hádám že příští rok se to dozvíte..." Emma si stoupla před Severuse. V jeho očích putovaly vzpomínky a zmatek..radost a strach..

Znovu ho obejmula a do ucha mu zašeptala. ,,Dobrou noc...Seve.." a šla ke dveřím kde stál Remus. ,, Šoupneš se, nebo dneska spím ve stoje..?" Remus se vzpamatoval a šel nastranu. Emma otevírala dveře. ,, Dobrou noc Albusi.." řekla ,, Jdeš Remusi??" Remus tedy šel...

...

Do třetice všeho dobrého, řekla jsem si že dneska budou tři..no tak jsou tři!

Co říkáte na překvapení? 

Budu ráda za komenty a votes.